Socha sv. Jana Nepomuckého je zatím anonymní pozdně barokní prací datovanou dle Uměleckých památek Čech do roku 1718, relikty modelace povrchu sochy však nasvědčují vzniku v období počínajícího rokoka. Památka nacházející se při zdi sousedící usedlosti se skládá ze soklové architektury zhotovené z červeného pískovce a torza vrcholové sochy. Soklovou architekturu tvoří spodní, částečně v zemi zapuštěná soklová část obdélného půdorysu opatřená při horním obvodu ustupující profilací, hranolový dřík opatřený po stranách přisazenými pilastry přecházejícími v dolní části do stáčených volut vroubených páskou a krycí deska s masivní profilovanou obvodovou římsou. Na tuto desku nasedá subtilnější, lehce projmutý hranolový nástavec s odsazeným soklem lemovaný v horní části jednoduchou horizontální římsou, nesoucí torzo vrcholové sochy. Čelní strana dříku nese ryté obdélné, v rozích prokrajované zrcadlo, jehož vnitřní plocha nese torzální rytý majuskulní latinský nápis s chronogramem, dnes pro zvětrání spodní části čitelný již jen částečně: S / I(O)ANNE NEPO/MVCEN [-] /[---]OH[---] /[---] /[---]//. Vlastní socha z nepříliš odolného materiálu charakteru droby okrovočervenavého zabarvení (patrně z okolí Potvorova či Krásnodvorska) přibližně životní velikosti původně představovala stojícího světce v klasickém kanovnickém oděvu, v rochetě s povrchem členěným výrazným vertikálním řasením s ladně dynamicky pojatými záhyby. Pravá ruka byla orientována diagonálně, u levé nohy, jak dokazuje zatím jediná starší fotografie zachycující dochovanější stav, se nacházela mohutná kartuš nejistého obsahu podporovaná oblakovou kupou, snad i s andílkem či andílčí hlavičkou. Kompozice hlavy a levé ruky je nejasná, neboť tato partie je na dochované historické fotografii zakryta vzrostlými větvemi sousedícího stromu. Celá horní polovina korpusu sochy je dochována pouze v amorfním fragmentu, materiál je hloubkově erodován, částečně jsou takto poškozeny i rozsáhlé partie v části dolní. Z modelačních detailů je dochováno pouze řasení části povrchu rochety a malá část záhybového systému. Hloubkové zvětrávání zřejmě způsobily rozsáhlé nevhodné starší doplňky na cementové bázi, které po odpadnutí s částmi povrchové modelace obnažily zvětralý původní materiál.