Sousoší Nejsvětější Trojice v méně obvyklé ikonografii je pozoruhodným dílem barokního sochařství. Na oblačné základně se zemským globem se vpravo nachází polosedící, polostojící Bůh Otec, znázorněný jako vousatý stařec v dlouhém bohatě drapovaném rouchu, s pokrčenou pravou nohou. Po jeho pravém boku Ježíš Kristus s obnaženým pravým ramenem a částí hrudníku, spodní část těla halí dlouhý plášť. Obě božské osoby společně třímají horizontálně položené vladařské žezlo. Jejich výrazně modelované tváře s velkými nosy a výraznými lícními kostmi jsou přivráceny k sobě, Bůh Otec levou ruku pokrčenou v lokti pozvedá v gestu argumentace. Hlavy obou postav spojuje stylizovaná trojúhelníková svatozář. V ose nad ní oklopují horní část kříže oblaka s okřídlenou andílčí hlavičkou. Na vrcholu kříže spočívá Duch Svatý v podobě holubice s bohatým pozlaceným paprsčitým nimbem. Sousoší je osazeno na nezvykle řešeném složitě komponovaném čtyřbokém soklu. Na dvou nízkých kamenných stupních, z nichž spodní je ukončen oblounovou římsou, spočívá širší hranolová dvoustupňová základna soklu s ujmutými rohy ukončená nahoře zvonovnicí. Na přední straně horního stupně základny se nachází rytý monogram „G. M“. Na základně je osazen vysoký hranolový pilíř s dvakrát nad sebou opakovanými bočními volutovými křídly, dekorovanými akantovým a boltcovým ornamentem. Na čelní straně pilíře vystupuje nízký reliéf s námětem Adama a Evy v ráji, kteří jsou zachyceni ve chvíli, kdy Eva právě trhá jablko ze stromu poznání. Pod biblickým výjevem se nachází rytý fragment textu s datací 1760: „[±3]JO 1760“. Pilíř je završen vyloženou profilovanou v horní partii zkosenou římsou, nad ní je připojena ještě podnož sousoší, utvářena obdobně jako základna soklu.