Hradiště leží v nadmořské výšce 660 m na Z předvrcholu vrchu Hrad odděleném od hlavního vrcholu mělkým sedlem. Dvoudílné hradiště o celkové výměře asi 1 ha se skládá z vyvýšené akropole, k níž se na SV straně připojuje rozlehlejší přehradí. Akropole je situována na vyvýšené lichoběžníkovité plošině o rozměrech cca 50 × 20 m, která je ze tří stran obklopena prudkými skalnatými svahy. Od předhradí je oddělena asi 6 m vysokou terénní hranou ukončenou na SZ konci výrazným skalním blokem. Pozůstatky umělého opevnění se dochovaly pouze na V straně chráněné pokračováním valu předhradí. Vlastní přehradí má tvar nepravidelného oválu o rozměrech 100 × 80 m a k akropoli se připojuje na přírodou nechráněné SV straně. Po celém obvodu je obklopeno mohutným kamenným valem, jehož oba konce se na JZ straně připojují ke skalním útvarům pod akropolí. Val o šířce 10 – 15 m je na vnitřní straně vysoký až 2 m, jeho vnější strana je většinou rozvalena dolů po svahu. Na V straně je těsně pod akropolí opevnění přerušeno ulicovitou bránou o šířce 2,5 m, její ramena o délce asi 4 m jsou zatažena do vnitřní plochy předhradí. Druhé přerušení valu na S straně je patrně recentní. Plocha předhradí mírně klesá směrem k J, její nejvyšší bod se nachází v SZ části ve vzdálenosti asi 15 m od valu. Nejstarší popis hradiště známého již v 19. století publikoval roku 1883 prof. J. N. Woldřich. B. Dubský uvádí, že po roce 1916 byl povrch hradiště opakovaně rozkopáván obyvateli okolních obcí, kteří zde objevili dnes již nezvěstné četné nálezy keramiky. Rovněž údajný nález bronzového meče uváděný L. Šnajdrem se nedochoval. Sám Dubský provedl na hradišti menší výzkum, při němž z kulturní vrstvy o mocnosti 20 – 40 cm vyzvedl zlomky keramiky z doby halštatské a raného středověku. V letech 1963 a 1971 probíhal na akropoli i předhradí zjišťovací výzkum Jihočeského muzea. Kulturní vrstva byla prokázána pouze na opevněném předhradí a nikoli na akropoli, její mocnost se pohybuje od 20 do 30 cm. Kromě početné kolekce keramiky z přelomu starší a střední doby bronzové byl na akropoli nalezen dvoustranný odlévací kadlub s negativem čepele dýky. Při výzkumu opevnění předhradí bylo zjištěno, že čelo valu bylo tvořeno hradbou z nasucho kladených kamenů. Otázka kulturní příslušnosti fortifikace dosud nebyla vyřešena. Dvoudílné hradiště o celkové výměře asi 1 ha se skládá z vyvýšené akropole, k níž se na SV straně připojuje rozlehlejší přehradí. Akropole je situována na vyvýšené lichoběžníkovité plošině o rozměrech cca 50 × 20 m, která je ze tří stran obklopena prudkými skalnatými svahy. Od předhradí je oddělena asi 6 m vysokou terénní hranou ukončenou na SZ konci výrazným skalním blokem. Pozůstatky umělého opevnění se dochovaly pouze na V straně chráněné pokračováním valu předhradí. Vlastní přehradí má tvar nepravidelného oválu o rozměrech 100 × 80 m a k akropoli se připojuje na přírodou nechráněné SV straně. Po celém obvodu je obklopeno mohutným kamenným valem, jehož oba konce se na JZ straně připojují ke skalním útvarům pod akropolí. Val o šířce 10 – 15 m je na vnitřní straně vysoký až 2 m, jeho vnější strana je většinou rozvalena dolů po svahu. Na V straně je těsně pod akropolí opevnění přerušeno ulicovitou bránou o šířce 2,5 m, její ramena o délce asi 4 m jsou zatažena do vnitřní plochy předhradí. Druhé přerušení valu na S straně je patrně recentní. Plocha předhradí mírně klesá směrem k J, její nejvyšší bod se nachází v SZ části ve vzdálenosti asi 15 m od valu.