Socha sv. Valentina (patrona zamilovaných a mládeže), zobrazeného stojícího v kontrapostu s lehce pokrčenou levou nohou, oděného v biskupském rouchu s mitrou na hlavě, jak se modlí za uzdravení ochrnutého dítěte, ležícího u jeho nohou. Levá ruka světce je spuštěna a vztažena nad dítětem v gestu modlitby, pravice je vztažena v gestu žehnání. Hlava světce je mírně pootočena k pravému rameni, pohled ušlechtile modelované tváře, lemované dlouhými zvlněnými vlasy a dlouhým plnovousem spadajícím na hruď, směřuje mírně dolů. Postava modlitbou uzdraveného mladého chlapce spočívá u biskupových nohou, horní část těla lehce pozvedlá, spodní část těla je přikryta drapérií. Obrysově sevřená figura štíhlých proporcí a pevného tělesného podání je pojata spíše staticky, noblesní elegance prostupující křehkým tělesným objemem, spolu s estetizací jemných gest a niterným výrazem tváře odkazují do raně rokokových formálních schémat. Figura je osazena na nízkém obdélném plintu a náročně komponovaném čtyřbokém soklu s volutovými křídly. Spodní část soklu tvoří širší základna s vybranými rohy ukončená profilací. Horní část soklu je ve spodní části konvexně vyduta, na boční straně s připojenými stlačenými volutovými křídly, dekorovanými hlubokými kanelurami. Sokl je završen vyloženou profilovanou římsou. Na čelní straně se v reliéfně provedené rokajové kartuši s korunou nachází znak rodu Rödernů, v době vzniku sochy majitelů panství.