Rokytská (Weit-fällerská) nádrž se nachází na území Rokytecké Slatě poblíže státní hranice se Spolkovou republikou Německo, protéká jí potok Rokytka, který vtéká do Roklanského potoka. Nádrž o objemu 18 000 m3 má složitější lichoběžníkový tvar, je bez vody, zamokřené dno je pokryto travním porostem, protéká jí meandrující potok Rokytka. Společně s Luzenskou byla největší ze všech nádrží. Hráz nádrže je uměle sypaná, lichoběžníkového tvaru, dlouhá asi 135 m, po její koruně vede cesta s živičným povrchem od Javoří Pily. Linie hráze je mírně lomená, s osou zhruba SSV – JJZ. Mírně severně od středu hráze je umístěna propust, jíž prochází potok Rokytka. Propust je vyzděna z velkých kamenných kvádrů. Na straně nádrže byly k čelu propusti druhotně zřízeny krajní betonové pilíře se svislými drážkami, v nichž byla osazeno hradítko, regulující odtok vody z nádrže. Horní část této dostavby byla zakryta železným poklopem. Na této vnitřní západní straně propustku se dochovala původní rozevřená křídla ze stejných kamenných kvádrů, která zabraňovala vymílání hráze v zesíleném proudu vody v místě propusti. Na opačné východní straně hráze ve směru odtoku je čelo propustku novodobě přezděno, zčásti za použití původních kamenných kvádrů do betonu, v horní části byly při zdění zídky použity dovezené nepůvodní kameny z namodralé žuly. Na severním konci hráze se původní bezpečnostní přepad nedochoval, v pozdější době byl zřízen přepad železnou troubou skrz hráz, na vtokové straně opatřený betonovým čelem s předloženým dřevěným roštem, na vnější odtokové straně je trouba ukončena volně ve svahu (tento přepad bez památkové hodnoty není předmětem památkové ochrany).