Volně přiléhá k západnímu průčelí kostela. Je to podélná jednopatrová stavba na obdélníkovém půdorysu o 9 x 3 okenních osách s východním nárožním trojosým rizalitem, takřka se dotýkajícím kostela. Západní rizalit na protější straně nebyl dokončen (tato část byla roku 1869 pouze provizorně upravena). Střecha sedlová, nad rizalitem mansardová, krytina tašky. Sokl celého objektu mírně předstupující, obložen kamennými kvádry. Fasády člení po celém obvodu plochá kordonová římsa s pásky, korunní římsa je mohutná, bohatě profilovaná. Delší strany objektu jsou devítiosé, v nich okna obdélná dvoukřídlá, dělená do osmi tabulek, rámována kamenným ostěním s mělkou plochou profilací a uchy, v přízemí doplněná kamennými podokenními římsami. Trojosá štítová západní stěna má v obou patrech hluboké okenní niky, niky jsou zazděné za špaletou, pouze v 1. a 3. ose v patře je vloženo okno obdobného členění jako na podélných stranách; v trojúhelném štítu je v ose proraženo malé, segmentově zaklenuté okénko, nad ním trojice do trojúhelníku uspořádaných drobných větracích otvorů se segmentovými záklenky. Štít je na spádových stranách ozdoben dvakrát ukončenou římsičkou, sestávající ze dvou plochých pásků. Budova určená pro obnovené probošství kladrubských benediktinů je pouhým torzem původního architektonického záměru, připisovaného K. I. Dientzenhoferovi - mělo se pravdepodobně jednat o trojkřídlou stavbu uzavírající s kostelem vnitřní dvůr. Po vystavění dochované části se však pozornost upřela na výstavbu nového kostela a práce byly zastaveny. Po zrušení probošství v r. 1786 již na dokončení nebyly podmínky, v přízemí pak sídlil správce a patro dodnes slouží jako fara, povýšená r. 1808 na děkanství.