Na východním okraji historického jádra města se na terénním výběžku, sevřeném přítoky Svitavy Sloupečníkem a Pálavou, nachází stavební soubor zámku a předzámčí, obklopený přírodně krajinářským parkem. Na počátku 18. století přiléhal zahradní parter pravidelného obdélného tvaru, členěný pravoúhle a uhlopříčně sítí cest, k severnímu křídlu zámku. V současné době je park s převážně krajinářskou kompozicí situován v místě dřívější formální zahrady. Park byl v druhé polovině 19. století dále rozšířen o úrovňově níže položenou část parku s rybníkem, směrem k jihovýchodu. Tuto část zámeckého parku zobrazuje indikační skica z roku 1826 jako ovocný sad (nebo zahradu s užitkovým významem). Indikační skica z roku 1876 již zachycuje zámecký areál s pravidelnou kompozicí zahrady na severní straně zámku, nevelký park s přírodně krajinářskou kompozicí, obklopující zámek ze západu a jihu, a na východní straně zámku se rozkládající nejvýraznější část parkové kompozice se zámeckým rybníkem. Park ve východní části areálu je založen na jednoduché kompozici, jejímž ústředním motivem je malý rybník s ostrůvkem a rozvolněná výsadba lip po obvodu. Zámecký park v Blansku je charakteristický rozdílnou výškovou úrovní zahrady v severní části areálu a parku ve východní části areálu, což je pravděpodobně dáno různou mírou využití a významu, a také nestejnou dobou založení. Park s jednoduchou kompozicí zaujímá plochu necelé 2 ha. Po obvodu je vymezen ohradní zdí s branami v severní a východní části, vystavěnou ze smíšeného zdiva a z cihel, koruna zdi je kryta stříškou z naplocho kladených cihel. Pouze v místě napojení zámeckého areálu na bývalý hospodářský dvůr (dnes již jen sýpka) je obvodová zeď parku přerušena. Vstup do zámeckého areálu směrem od náměstí, z východu, představuje průchod budovami předzámčí.