Lovecký zámeček byl vystavěn v letech 1784 – 1789 nad údolím řeky Úslavy na okraji rozsáhlých lesních porostů, které sloužily jako obora k chovu zvěře. Krátce po dokončení staveb byly v těsném okolí zámeckých budov realizovány sadovnické úpravy. Jednalo se především o rovinné partery přiléhající k budovám a úpravu svahu pod zámkem, které byly doplněny sochami I. Platzera. O podobě parkové úpravy za posledních Černínů vypovídá veduta z r. 1808, na které je zřejmý poměr volných ploch a lesních porostů v jižní části parku. Ve 20. l. 19. stol. úpravy. Svah pod terasou rozčleněn cestní sítí trasovanou po vrstevnicích. K bočním křídlům zámku přiléhaly obdélníkové partery, které lemovaly organicky zvlněné pěšiny. Luční partie jižně od zámku rámovala přístupová cesta vedoucí od hráze Lopatského rybníka v mírném oblouku směrem k lokajně. Podél cesty se nacházely porosty dřevin, které zabíhaly do louky. V místě dnešní Chaloupky stával skleník. Strmé svahy nad potokem ve východní partii parku byly porostlé dřevinami. Severovýchodní svah naproti vstupu do zámku byl zalesněný až na hranu. Kompoziční osa protínající zámek pokračovala na vrchol svahu, kde ji zakončovala drobná stavba (patrně dřevěný altán) umístěný na konci průseku do lesního porostu. Významnou etapu v historii zámeckého parku zahájil v roce 1871 hrabě Arnošt Karel z Valdštejna - Vartenberka, když do svých služeb přijal Františka Xavera France, zahradníka se zkušenostmi z několika zámků v Čechách a ve Vídni. Přeměna zámecké zahrady a parku na rozsáhlý romantický krajinářský park, proběhla dle francových plánů v l. 1875 - 1876. Původní sadovnické úpravy adaptovány pod vlivem romantismu, pro navození dramatické atmosféry romantických částí parku se dokonale hodil členitý terén, který Franc dotvořil vodní kaskádou na potoce a balvanitými partiemi. Na ploše celého parku provedeny jemné modelace terénu. V dynamickém terénu s významnými výškovými rozdíly byly jednotlivé části parku provázány pohledovými vazbami a zároveň byly vytvořeny průhledy do krajiny pod Radyní, které opticky rozšířily rozlohu parku. Kostru zámeckého parku tvořily domácí dřeviny (duby, lípy, olše, javory, buky, smrky ad). Při krajinářských úpravách byly do parku vneseny introdukované druhy dřevin a tvarové kultivary (např. střihanolisté buky, lyrovník, převislý jeřáb, javor jasanolistý, dub letní ´Fűrst Schwarzenberg´ a další). Na přelomu 19. a 20. stol. nebyly v parku realizovány výraznější úpravy, dílčí změny doznaly především partery přiléhající k zámeckým budovám. Podstatnou změnu park prodělal po r. 1945, kdy přešel do vlastnictví státu a byl odtržen od lesních porostů, které přešly do majetku státního podniku. Ve druhé pol. 20. stol. proběhla rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu Ing. K. Drhovského, byly obnoveny technické prvky, cestní síť, vodní nádrže a jejich hráze, oplocení parku, drobné stavby a také vegetační prvky. Rekonstrukce parku ponechala téměř beze změny vstupní partie u zámku a relativně málo zasáhla do centrální části parku pouze odtud odstranila květinové výsadby a růže. Druhová skladba rozšířena o široké spektrum cizokrajných, tvarových a barevných kultivarů domácích dřevin. Hojně jsou zastoupeny především dřeviny z čeledí cypřišovitých, borovicovitých, růžovitých, vřesovcovitých a tisovitých. Úpravy z 80. let 20. století jsou zatím posledními realizovanými. Do parku byla doplněna řada drobných staveb a objektů. a) chaloupka s litinovou kašnou Na obdélném podélném pozemku situovaném jižně od zámku a původně náležícím skleníku stojí romantická roubená chaloupka a litinová kašna. Ohrazení z části kamennou zdí, z části laťkovým plůtkem s branou. Chaloupka vystavěna nad obdélným půdorysem o 1x 3 osách, sroubená z polohraněných trámů s přečnívajícími zhlavími Podezdívka neomítaná, vyzděná z větších lámaných kamenů, pod přesahy trámů roubení vysazeny kvádrové soklíky z pískovcových kvádrů. Střecha sedlová, pokrytá dřevěným šindelem, původně došky. Při hřebeni střechy hranolový hladce omítaný komín s prolamovanou profilací pod skosenou komínovou hlavou. Po obvodu plochy pozemku květinové záhony, ostatní plocha dlážděna žulovými kostkami. V podélném průčelí vstup a před ním oboustranné schodiště kryté přesahem střechy se štítkem. Trojúhelné štíty zdobeny lomenicí. Okenní otvory mají profilované dřevěné obložení a vnější okenice s vnějšími rohovníkovými závěsy – vše bíle natřeno. Litinová kašna elipsového půdorysu umístěna v příčné střední ose obdélné podélné plochy pozemku a podélnou osou orientovaná ve směru V-Z. Kašna osazena na nízkém elipsovém podstavci. Těleso kašny má od základny konkávně probraný tvar a jemnou profilací plynule přecházející v konvexní shora stlačené vzepjetí, které je přepásáno výžlabkem nad nímž je mírně nálevkovitě rozevřená obruba profilovaná oblounem a ukončena ven „ohrnutým“ zaoblením. Na čelní (podélné) straně kašny umístěna bohatě zdobená litinová kartuška s oválným podélným štítkem, boltci na stranách a ve vrcholu s korunou. Z bohaté polychromie se dochovaly zbytky barevnosti - na nádrži zelená na kartušce žlutý okr a modrá. b) altán - studna Drobná stavba stojí v parku, jižním směrem od zámku, v údolíčku protékaném potůčkem. Jedná se o dřevěnou stavbu s betonovým soklem nad osmibokým půdorysem a s cibulovou střechou. V jihozápadní straně soklu zvýšeného vlivem svažitého terénu je vstupní otvor s jednokřídlými skládanými dveřmi s vnějšími křížovými závěsy. Dřevěná konstrukce tvořena prahovým rámem položeným na koruně soklu, v jehož nárožích jsou vztyčeny sloupky nesoucí rám na nějž je uložena střecha. Obdélné plochy mezi sloupky vyplněny diagonálně kladenými laťkami (kosočtverečný rastr) a pod korunní profilovanou dřevěnou římsu vloženy na spodní straně segmentově vybrané fošny vytvářející nadpraží polí. Střecha má tvar stlačené cibulové báně a vrcholí mohutnou vysokou hrotnicí. Krytina tvořena dřevěným šindelem.