V bočních dílech prostoru náměstí jsou ve vazbách na křivky půdorysného vedení obou ramp terasy situovány dvě protějškové kašny (vlevo sv. Florián, vpravo sv. Václav). Pískovcová kašna se sochou sv. Floriána v západní části terasy má bazén trojlistého půdorysu. Jeho parapet má profilovanou patku i jednoduše odstupněnou římsu, vlastní pole parapetu je pak lehce vyduto v jakémsi srdčitém profilu. Ve středu bazénu je situován shodně utvářený, nevysoký sokl šestibokého půdorysu. Střídá pravidelně přímé a konkávně skrojené strany, má profilované patky a jednoduše vedené římsy. Sokl je osazen sochou sv. Floriána v nadživotní velikosti (230 cm), z manětínského pískovce, v tradičním ikonografickém pojetí. Na stylizovaném kvádru stojící postava světce, s vyjádřeným kontrapostem levá noha mírně nakročena, oděna v šat římského vojáka s přilbou na hlavě, pancíři a suknicí. Světec je obutý v polovysoké boty, přes ramena přehozen řasnatý plášť. Levá pokrčená ruka při těle drží rozevlátý praporec a pravá pokrčená zdvižená ruka drží vědro ze kterého lije vodu na hořící dům u pravé nohy. Hlava krytá helmou mírně nakloněna, pohled obrácen k ohni. Socha byla ve 20. stol. často restaurována (1963 - Jaroslav Klempíř, 1983 - Jan Bradna, 199 7 -M. Tomšej). Vodní režim v kašně pravidelně fungoval ještě v 19. stol. Socha nejspíše patří do okruhu manětínských sochařů, mladého Josefa Herschera či Štěpána Borovce. Historické údaje ke vzniku kašny se sochou se vztahují do období kol. r. 1718.