Socha, orientovaná čelem přibližně k SZ, stojí ve vých. části obce u křižovatky dvou silnic proti neorománské kapli před domem čp. 7. Socha včetně podstavce, vytesaná z tvrdého hrubozrnného, patrně místního přílepského pískovce, je vysoká asi 5 - 5,5 m. Základnu tvoří široký jednostupňový postament čtvercového půdorysu, vyzděný z lomového kamene, omítnutý a krytý plochými přesahujícími pískovcovými deskami se zaoblenými vnějšími hranami. Desky jsou spojovány železnými kramlemi. Klasický pilířový podstavec se skládá z nízkého kubického soklu, patky zvonovnicového profilu, čtyřbokého dříku, který se nahoru balustrově rozšiřuje a vrcholí profilovanou hlavicí. Podstavec je svojí formou blízkou obdobou podstavce sochy sv. Josefa v Olešné a vyšel nepochybně ze stejné dílny. Na čelní straně dříku je reliéfní alianční znak s dvěma oválnými štíty a korunkou ve vrcholu, zdobený akanty a volutovými závitnicemi. Znak drží po stranách dva psi štítonoši. Erbovní znamení ve štítech jsou silně zvětralá a nečitelná. (Erb je zřejmě shodný s erbem na soše sv. Josefa v Olešné). (Pokračování popisu na DL). Socha sv. Aloise z Gonzagy, vysoká cca 1,7 m, stojí na vlastním konkávně vyžlabeném a oblounem ukončeném soklu. Značně staticky pojatá postava, zobrazená v mírném kontrapostu, je prohnuta v nevýrazném lukovitém oblouku doprava. Váha těla spočívá na pravé nosné noze, levá noha je uvolněna a pokrčena v koleni. Světec je oděn do běžného kněžského roucha, dlouhé spodní kleriky, výšívané po kolena splývající rochety a svrchního jezuitského taláru bez rukávů s charakteristickým úzkým tuhým stojacím límcem. Draperie šatu šatu je zřasena v převážně vertikálních širokých mělkých záhybech, které nepronikají do jádra sochy. Hlava s krátkými kadeřavými vlasy je nepokryta, široký kulatý bezvousý obličej má portrétní rysy. Sv. Alois drží oběma rukama v náručí v diagonální poloze velký krucifix s korpusem a sklání k němu tvář.