Průběh hlavní hradby je možné sledovat jižně od kostela sv. Ducha za domem čp. 28. Hradba vymezovala areál předloktního hradu či dvorce a respektovala areál kostela sv. Ducha, jehož význam byl patrně tak velký, že mu byl průběh hradby podřízen. Hlavní hradba pokračovala za domy čp. 38, 39 (v současnosti jsou základy hradby 1 m pod úrovní terénu za zmiňovanými domy) a dál za čp. 42, 43. Hlavní hradba je doložitelná od Malé brány směrem na východ až k čp. 58. Mezi Velkou bránou a konviktem je situace jednodušší, hradba je v těchto místech do značné míry dochovaná v původní podobě, její další průběh je možné spolehlivě odvodit pomocí mapy stabilního katastru. Není jisté, jak pokračovala v závěru ostrožny – tedy v zámeckém areálu. Jedná se o jednolité stavební dílo vzniklé v rámci jediného stavebního záměru. Původní mocnost hradby, ověřitelná na nečetných místech se pohybuje mezí 180 – 200 cm. Původní výšku je možné stanovit pouze přibližně (na žádném z dochovaných míst nelze přesně změřit rozdíl mezi základovou spárou a korunou zdi), pohybuje se kolem 8,5 m. Hradba vrcholila otevřeným ochozem pro obránce, krytým předprsní zídkou s cimbuřím, jehož zuby nebyly opatřeny střílnami. V této podobě je zachována na JZ (za čp. 27 – 90), stejné řešení se objevuje i za čp. 79, 61, 62. Mimořádně důležitým prvkem hradby je vynášecí oblouk za čp. 27, což ukazuje na výstavbu hradby nad nějakou terénní depresí. V 17. století byla hradba zvýšena cihlovou nástavbou na cca 10 m. Jedná se o běžný typ středověké hradby. Jednoduše provedené cimbuří odkazuje k předhusitskému období. Materiálem pro stavbu byl lomový kámen spojovaný vápennou maltou.