smírčí kříž zv. kamenná panna

Smírčí nebo pomezní kříž, lidovou tradicí nazývaný od nepaměti "Kamenná panna", stojí severně od města po levé straně staré lounské silnice ve směru na Lišany asi 0,85 km za křižovatkou na Lužnou a Olešnou u bývalé Nonfriedovy cihelny. Blok hrubozrnného pískovce s ojedinělými valounky křemene nebo živce velikosti 3 - 7 mm je zasazen do země asi 1 m od vnějšího okraje silničního příkopu. Celková výška kamene je údajně 118 cm, dnešní výška nad úrovní terénu je 65 cm, rozměry při základně 34 x 19 cm. Pískovec je místního původu, hornina stejného složení se vyskytuje v blízkém okolí. Silně zvětralý kámen připomíná dnes svým tvarem velmi vzdáleně siluetu lidské postavy. Jeho forma vznikla pravděpodobně z původního kříže, který postupným zvětráváním drolivého pískovce ztratil vodorovné rameno. Mohlo se jednat i o křížový kámen s vytesaným reliéfním křížem, který v důsledku eroze zcela zanikl. J. Renner (1937) považoval kámen za pomezní kříž na hranici městských a křivoklátských pozemků. Podle romantických názorů či spíše fantazií je kámen jedním z prehistorických českých menhirů z období neolitu, eneolitu nebo doby bronzové, případně železné. K pojmenování památky se váže obvyklá lidová pověst, podle níž jde o dívku potrestanou zkameněním za bezbožnost a rozpustilost.