Monumentální trojlodní kostel s příčnou lodí, dvojicí průčelních věží a kupolí budovaný dominikány od r. 1615 v sousedství románského kostelíka stejného zasvěcení. Základní kámen položen v r.1656, stavebně dokončen 1677, vysvěcen 1709. Provádějícím stavitelem byl Jan de Capauli. Závěrečné úpravy se připisují Kryštofu Dintzenhoferovi a P.I. Bayerovi. Po zrušení kláštera v r.1784 byl kostel prodán do soukromých rukou ředitele zbraslavského cukrovaru, který kolem r.1790 provedl stavební úpravy. Boční lodě byly zazděny a přepatrovány na byty, kanceláře a skladiště, do kostelní lodě byly vložena dvě schodiště, barokní fasáda upravena raně klasicistně, sneseny průčelní věže. V r. 1792 však býv. kostel přešel do majetku Vrchního poštovního úřadu, který opět provedl určité adaptační změny podle návrhu Josefa Zobela. Poštovní úřad budovu opustil r. 1849, a po určité přestávce, kdy zde sídlil vojenský špitál, se objekt dostal do držení nově ustanoveného pražského četnictva, které zde zřídilo kasárna. Proběhla další přestavba v l.1853-54, průčelí i boční lodě byly zvýšeny a vyrovnány do podoby monolitického bloku. Po zrušení četnictva byla budova přidělena Ústřednímu archivu ministerstva vnitra. Novodobéhě byli proražené průchody v přízemní partii při Újezdě. Původní podobu kostela připomíná dnes prostor hlavní lodi s polygonální kupolí. Na již. i sev. straně prostor rozdělen pavlačemi, které obíhají boční stěny, opatřeny jsou jednoduchým litinovým tyčkovým zábradlím. Kopuli oddělují zdvojené pasy od valené klenby (prolomené vstřícnými lunetovými výsečemi) lodě a závěru, klenební sféru odděluje výrazně profilovaná římsa, na níž je umístěn velký znak donátorů - Michnů z Vacínova. Ve výsečích jsou umístěna okna (případně dveře) se střídavě polokruhovým a pravoúhlým zakončením, rámována jsou typickými raně barokními šambránami s uchy a kapkami, také s převýšeným překladem, který ukončují segmentově vzduté římsy. Lucerna kopule je mladším doplňkem, proti pův. stavu je silně rozšířena. Pouze v prostorech vlevo od presbyteria nalezneme pův. raně barokní klášterní klenby, v menším prostoru ještě prolomené lunetovými výsečemi. Na této straně je také několik architektonických prvků, ukazující pův. členění bočních prostorů kostela. V sev. (vstupní) části kostela jsou v úrovni 1. p. místnosti s bohatším klasicistním vybavením - čtvercovými parketami, klasicistními spojovacími dveřmi a kamnovými nikami s festony.