Býv. klášter dominikánů u sv. Maří Magdalény (čp. 388/III a čp. 387/III) tvoří soubor nesourodých budov, které vznikaly raně barokní přestavbou ze starších renesančních měšťanských domů. Pouze již. křídlo je novostavbou z doby po r. 1677, ve fasádách upravenou na konci 19. stol. V r. 1616 dominikáni započali s výstavbou nového konventu v místech někdejšího domu magdalénitek. Snad po 1636 nebo 1644 získali řeholníci renesanční Pernštejnský palác v Nebovidské ul., který dodnes tvoří základ sev. poloviny vých. budovy. Další renesanční dům tvoří jádro nároží uličních křídel. V r. 1677 se začalo s výstavbou. Do jižního křídla se soustředili všechny důležité prostory pro klášterní život, a křídlo tak mohlo delší dobu existovat samostatně. Byl zde velký refektář, kapitulní síň, v patře nad nimi také řada cel pro dostatečně velký počet řeholníků. Po zrušení dominikánského řádu byl konvent prodán a byl upraven na byty. Současně zřejmě vzniklo i zajímavé pozdně barokní schodiště v nároží budovy. Až do r. 1879, kdy objekt zakoupila státní tiskárna, sloužil někdejší konvent k bytovým účelům. Od r. 1880 byly prováděny četné úpravy, z nichž nejzávažnější bylo odstranění příčného (uzavírajícího) dvorního křídla. Z konce minulého století rovněž pochází dnešní fasáda, která v pův. stavu zachovala jen střední pavilon a věžový belveder v nároží. V nedávné době byla ukončena přestavba konventu na hotel s vybudováním podzemního parkoviště a novostaveb ve dvoře. Areál někdejšího dominikánského kláštera zaujímá rozlehlou parcelu, která dodatečně byla rozdělena do několika celků, které se osamostatnily pod vlastními čp. 388 a 387/III. Ty uzavírají areál po záp., resp. sev. straně. Raně barokní křídlo tak leží při ul. Hellichově, ale hl. vstupním průčelím, které vzniklo spojením několika starších budov, se obrací do Nebovidské ul. Historizující fasáda sestává v zásadě ze dvou částí, ale dodatečně změnou se ještě oddělily dvě střední osy; obě dvě základní části mají patra probíhající v jiných úrovních podlah. Přesto se fasády obou částí sobě značně podobají a vznikly zřejmě podle jednotného návrhu. Zajímavý je útvar střechy, většinou pultové, z níž vyrůstá v nároží belveder členěný lisenovými rámci a prolomený dvojicí širokých a vysokých polokruhově ukončených oken. Nad korunní římsou se uplatňuje kýlová střecha s jednoduchými vikýři. Podsklepena je pouze nepatrná část vých. křídla, renesanční sklepení však bylo klasicistními a novodobými úpravami silně změněno.