Kaple stojí volně v extravilánu města v poli při polní cestě po pravé straně silnice do Rosovic asi 30 m od silnice mezi dvěma starými mohutnými jírovci. Stavba je tvarově příbuzná s blízkou kaplí sv. Anny v Rosovicích (č.r. 2-2419), pouze její tektonické členění je poněkud jednodušší. Obě stavby byly zřejmě postaveny jako záměrné protějšky, jak lze usuzovat nejenom z jejich tvarové blízkosti, ale i vzhledem k jejich zasvěcení rodičům P. Marie. Obě kaple byly cílem stejných poutí. Téměř shodnou kompozici průčelí obou kaplí lze patrně odvozovat ze současně probíhající barokně klasicistní přestavby dobříšského zámku. Drobná stavba obdélného půdorysu o velikosti asi 4 m (šířka) x 3 m (hloubka) s čtvrtkruhově konkávně vykrojenými zadními nárožími je orientována čelem k jihovýchodu. Struktura zdiva je pod značně omšelými omítkami pozorovatelná pouze na několika místech, stavba je ale zřejmě vyzděna ze smíšeného kamenno-cihelného materiálu, snad s převahou cihel. Novodobé vápenné omítky jsou na tektonických článcích bílé, výplňové plochy byly původně asi sytě okrové až hnědé, dnes jsou značně vybledlé do šedookrového odstínu. Interiér kaple je sklenut půloválnou stlačenou valenou klenbou s profilovanými římsovými úseky v patkách. Boční stěny jsou pročleněny dvěma vysokými půlválcovými nikami, orámovanými plochými omítkovými rámy. Plochá severozápadní oltářní stěna je zcela nečleněná, hladká a je v ní zapuštěn železný hák pro zavěšení obrazu. Zděná menza v kapli patrně nebyla, dochovala se pouze novější dřevěná, bedněná, hnědě štafírovaná hranolová menza z 19.století, jejíž čelo je pročleněno čtyřmi čtvercovými poli v profilovaných lištách. Vnitřní vápenné omítky byly dříve bílené, dnes jsou špinavě šedé. Podlahu tvoří novodobá betonová mazanina. Vnitřní prostor se otevírá celou svou šíří navenek k jihovýchodu vysokým půlkruhovým otvorem, zajištěným chatrným, dožívajícím vertikálním laťovým mřížovím, doplněným křížově v horní polovině otvoru řadou horizontálních lišt. Nenáročný exteriér kaple je pouze na průčelní straně obohacen bohatěji utvářenou architektonickou kulisou, která je proti vlastní stavbě výrazně rozšířena a zejména převýšena. Průčelní strana, prolomená téměř v celé šíři půlkruhově sklenutým otvorem vchodu, má po stranách tohoto otvoru pravoúhle vystupující širokou vyzděnou, novodobě vybetonovanou soklovou lavici, o níž nelze s jistotu říci, zda je autentickou součástí stavby nebo novým doplňkem. Vlastní otvor není zdůrazněn tektonickými články, pouze jeho záklenek lemuje obnovený černě malovaný majuskulní nápis SV. JÁCHYME ORODUJ ZA NÁS. Průčelí je rámováno po stranách nárožními pilastry s hladkými dříky a římsovými hlavicemi, jež nesou přímou bohatě profilovanou korunní římsu. Hlavice pilastrů tvoří dolní pravoúhle se zalamující profily této římsy. Průčelí vrcholí nízkým segmentovým štítem s hladkým, dnes prázdným tympanonem, orámovaným složitým profilem korunní římsy. Štít i korunní římsa jsou kryty shora prejzy. Boční stěny kaple jsou při předních nárožích vymezeny přesahující průčelní zdí, která tvoří jakési hranolové polopilíře. Jejich plocha byla údajně (ještě v roce 1985) pokryta kvádrovou, v omítce rytou rustikou, která však beze zbytku zanikla nebo nebyla při poslední opravě respektována a byla zničena. Vrchol bočních stěn je rámován zjednodušeným tvarem hranolové, jednou odstupněné podstřešní římsy. Zadní severozápadní stěna je zcela hladká nečleněná. Sedlová střecha je pokryta taškami bobrovkami.