Barokní poutní kostel, vystavěný na místě kaple Čtrnácti sv. pomocníků z r. 1705. Středně velká, orientovaná kostelní stavba, stojící na vrcholku nevelkého návrší, přístupná ze západu, z volného prostranství. Skládá se ze čtyř hmot, řazených na podélné ose. Středem dispozice je loď, o půdoryse rovnostranného trojúhelníka se zaoblenými rohy, otočeného vrcholem k západu. Na loď navazuje na západě věžový rizalit obdélného půdorysu, obsahující kruchtu a schodiště. Západní fasáda rizalitu je zároveň hlavním průčelím kostela. Před ní vystupuje drobná přízemní čtvercová předsíň. Na osu východní stěny lodi navazuje pětiboký presbytář, s drobnou sakristií při severní stěně. Hmotu kostela završuje výrazná mansardová střecha s makovicí na vrcholu. Věž nad západním průčelím převyšuje hmotu lodi o jedno patro a je završena stanovou střechou korunovanou velkou lucernou s cibulovou bání. K věži přiléhají ze stran trojúhelné volutové štítky zakrývající čela sedlové střechy věžového rizalitu. Nízká hmota předsíně je korunována atikou se čtyřmi plastickými rokokovými vázami a sochou Immaculaty. Členění fasád sestává ze soklu, lizénových rámů a plného kladí obíhajících základní korpus stavby. Loď má kasulová okna, věž okna půlkruhově sklenutá, věžový rizalit pravoúhlá. Presbytář je zaklenut, loď je plochostropá. V obou prostorech výrazné nástropní malby. Památkově chráněn je kostel a k němu náležející pozemky..