kostel Všech svatých

Menší, původně filiální kostel stojí je umístěn v záp. části protáhlé obdélné návsi. Stavba je vyzděna ze smíšeného materiálu s naprostou převahou lomové opuky a pískovce, nároží jsou zpevněna velkými pravidelně otesanými pískovcovými kvádry. Vnější silně porušené vápenné omítky nesou zbytky vybledlého monochromního okrového nátěru. Téměř přesně orientovaný podélný kostel se skládá z obdélné lodě, odsazeného užšího stejně vysokého kvadratického presbytáře se zkosenými nárožími, k jehož vých. straně přiléhá v ose malá nízká sakristie čtvercového půdorysu. Z roviny záp. průčelí lodi vystupuje celým svým objemem čtyřboká hranolová věž. Interiér lodi je plochostropý, pod stropem bez fabionu obíhá po obvodu lodi profilovaná štuková římsa. Do záp. části lodi je vestavěna zděná hudební kruchta, spočívající na třech půlkruhových obloucích (střední oblouk je nepatrně stlačený), jež vystupují z hranolových pilířů s římsovými hlavicemi. K vých. stěně pilířů jsou přiloženy vysoké pilastry, jež přerušují hlavice a vrcholí čabrakovými hlavicemi v úrovni základny plného přímočarého parapetu. Kruchta je podklenuta třemi plackami, oddělenými stlačenými pasy. JV kout podkruchtí zaujímá obezděné dřevěné šnekové schodiště na kruchtu. Půlkruhový triumfální oblouk odděluje loď od presbytáře, který je zaklenut specifickou klenební formu, tvořenou dvěma širokými plochými pasy, vybíhajícími z vtažených koutových polopilíři s římsovými hlavicemi. Plocha mezi pasy je probrána čtyřmi proti sobě vyklenutými hlubokými trojbokými výsečemi. Ve vrcholu klenby v průsečíku obou pasů je v omítce vytažen zahloubený kvadrilob. Sakristie s okosenými vnitřními rohy je plochostropá. Vstupní předsíň v přízemí záp. věže je zaklenuta čtvercovou plackou. Na střídmě členěném exteriéru se z architektonických prvků uplatňuje pouze průběžná nenáročně profilovaná korunní římsa s širokým hladkým vlysem, obíhající obvod celé stavby a přecházející ve formě římsy pásové i na předstupující objem věže. Sokl kostela je vyzděn z neomítnutých pískovcových kvádrů. Podélná průčelí lodi jsou tříosá, ve stěnách lodi je prolomeno po jednom okně. Obdélná, segmentově završená okna stejné velikosti jsou opažena kamennými ostěními s okrajovou lištou, uchy v dolních i horních rozích a vrcholovým klenákem. Zcela shodně tvarované ostění má i pravoúhlý portál ve střední ose již. průčelí. Záp. věž má nároží v přízemí zdůrazněna fragmentárně dochovanou ve štuku vytaženou pásovou rustikou, v patře jsou nárožní lizeny. V ose záp. průčelí věže je zasazen pravoúhlý portál v jednoduše tvarovaném pískovcovém ostění s dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce z konce 19. stol. Nad vchodem je nízké půlkruhové okno v ploché pravoúhle zakončené šambráně. První patro věže se otevírá do čtyř stran velkými půlkruhově sklenutými zvonicovými okny v jednoduchých šambránách, uzavřenými žaluziovými okenicemi (vých. okno je zazděno). Nad okny jsou zahloubena kruhová pole pro osazení dnes neexistujících hodinových ciferníků, korunní římsa je nad těmito poli půlkruhově vyklenuta. Záp. štít lodi po stranách věže byl údajně flankován čučky nebo vázami či koulemi, z nichž se dochovaly pouze zbytky soklů někdejších prvků. Věž je završena odstupněnou přilbovou plechem pobitou střechou, zakončenou obvyklou žerdí s makovicí a kovaným dvouramenným křížem, zdobeným spirálově zavíjenými rozvilinami. Loď kostela i sakristie jsou kryty samostatnými sedlovými střechami se starými dvojitě kladenými bobrovkami. Z hřebenu střechy kněžiště vystupuje štíhlá oktogonální sanktusní vížka s lucernou, krytá plechovou cibulovou střechou s jehlancovým nástavcem, makovicí a jednoramenným kovaným křížem zdobeným volutovými rozvilinami. Podrobný popis kostela viz v dokumentaci G.A. z r. 1986.