kostel sv. Vavřince

Menší, donedávna farní kostel je umístěn v dominantní poloze nad středem vsi na nevysokém návrší zrušeného nevelkého hřbitova proti bývalé faře čp. 26. Ohradní zeď hřbitova z r. 1715 se nedochovala. Stavba kostela je vyzděna převážně z lomového kamene, nové vnější vápenné omítky jsou tónovány světlým okrem, tektonické články, jak plasticky vystupující, tak iluzivní malované, jsou čistě bílé. Nerovné, mírně vlnivé, patrně od ruky modelované omítky na presbytáři mají odlišný charakter, jsou monochromní lomeně bílé, pouze vysoký sokl je zbarven šedavě okrovým odstínem. Jednolodní kostel, orientovaný přibližně k VSV, sestává z obdélné lodě, odsazeného trojboce uzavřeného presbytáře, k jehož sev. straně se pojí mírně obdélná sakristie. V záp. části lodi vystupuje dvoupatrová věž s prostory schodiště a depozitáře po stranách. Tato mladší empírová přístavba je poněkud širší než vlastní loď. Předmětem ochrany je: kostel a pozemek bývalého hřbitova. Exteriér kostela je členěn zcela prostě horizontálami předstupujícího soklu a jednoduše fabionově vyžlabené korunní římsy, která pouze na empírové přístavbě věže a postranních přístavků získává složitější profilaci. Podélná průčelí lodi jsou dvouosá, široká nízká půlkruhová okna jsou orámována iluzivními bíle malovanými šambránami. Na již. straně uprostřed fasády je segmentově završený portál v hladkém pískovcovém ostění. Nároží presbyteria jsou zesílena nízkými hranolovými opěráky z neomítaných hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Opěráky, sahající jen do poloviny výšky zdiva, mají šikmo předstupující sokly a jsou zakončeny kvádrem přitesaným do tvaru sedlové stříšky. Tři okna presbyterie mají stejný tvar jako v lodi, jsou však orámována hladkými plasticky vystupujícími štukovými šambránami. V záp. stěně závěru bylo odkryto dnes zazděné původní gotické lomené okno s kamennou značně rustikální dvoudílnou kružbou. Dvě obdobná gotická okna na J a JV straně závěru jsou naznačena plastickými štukovými poli. Záp. klasicistní průčelí s věží je trojdílné se středním velmi lehce vystupujícím rizalitem v šíři věže. Boční pole jsou slepá bez oken. Plocha fasády je pročleněna hranolovou jednou odstupněnou pásovou římsou a náročněji tvarovanou římsou hlavní, dřívější pásová rustika nebyla při poslední opravě obnovena. V ose středního rizalitu je prolomen pravoúhlý portál v plochém ostění s lištou a uchy, nad pásovou římsou je široké půlkruhové okno v malované šambráně. Hranolová věž vystupuje nad hlavní římsu kostela dvěma patry. V 1. patře je kruhové okno ve vpadlé paspartě, zvonicové patro, oddělené kordonovou římsou, se otevírá do všech stran půlkruhově sklenutými okny v plochých archivoltách na drobných konzolkách. Boční strany záp., proti lodi mírně předstupující přístavby jsou shodně jako záp. fasáda předěleny pásovou římsou do dvou podlaží. V každém patře je po velkém obdélném okně v malovaném orámování. Věž je završena vysokou oktogonální plechem pobitou stanovou střechou s makovicí a kovaným dvouramenným jetelovým křížem. Loď je kryta sedlovou střechou, chór, sakristie a boční přístavky po stranách věže střechami valbovými. Všechny střechy jsou pokryty novými bobrovkami. Střechy lodi a presbytáře člení vikýře ve tvaru volských ok. Z hřebenu střechy presbyteria stoupá osmiboký sanktusník s lucernou, krytý plechovou cibulí s žerdí, makovicí a dvouramenným jetelovým křížem. Podrobný popis kostela obsahuje dokumentace G.A. z r. 1986.