Kostel je situován volně uprostřed rozlehlé návsi v severní části obce. Zdivo kamenné, klenby cihelné, sokl z velkých pískovcových kvádrů. Vnější omítky štukové v barvě bílé, plastické články tmavě žluté. Orientovaná jednolodní stavba pozůstává z obdélné lodi, užšího příčně orientovaného kněžiště obdélného půdorysu, sakristie stejného tvaru, avšak užší, před východní stěnou kněžiště a z hranolové západní věže. Věž s lodí na bocích spojují 2x konkávně prohnuté klíny zdiva s točitými schodišti, nároží lodě jsou zkosena. Interiér lodě je sklenut dvěma příčně obdélnými, výrazně vzdutými plackami, na rubu ztuženými diagonálními pasy. Meziklenební pas dosedá na vytažené pilíře, vrcholící jednoduchou římsou. V rozích lodě jsou trojúhelné útvary ve funkci rohových pilířů, vybrané velkými, sklenutými nikami. Díky těmto útvarům ke klenbě lodi na jejich obou kratších stranách přiléhají zvláštní klenební útvary v podobě poloviny nízkého komolého kužele, otevřeného na západě do 1. patra věže, na východě půlkruhovým triumfálním obloukem do kněžiště. (Pokračování popisu na DL.) Loď osvětlují dva páry velkých, segmentově klenutých oken, jejichž špalety jsou v lodi lemovány šambránami s volutovým ušima. Západní konec lodi zaujímá zděná kruchta s půdorysně se zalamující plnou předprsní, zdobenou plochými pilastry. Kruchtu podpírají dva přízední pilířky, přecházející do výrazného fabionu. Do lodi ústí dva velké boční a západní osový vchod, vedoucí do křížově sklenutého, průchozího podvěží. Půlkruhem sklenutý, neprofilovaný triumfální oblouk navazuje na příčně orientovanou placku nad kněžištěm , osvětlené dvěma okny shodnými s lodí. Klenbu presbytáře nesou rohové pilíře, nahoře zdobené prolamovanou iluzivní stuhou a čabrakami. Východní osový vchod v prostém obdélném ostění s lištou ústí do sakristie, sklenuté valeně s párem lunet a od východu osvětlené čtvercovým oknem segmentového záklenku. Podlaha kostela je původní, z pískovcových čtvercových desek, presbytář je oproti lodi o jeden stupeň nadvýšen, vlastní vchod je v půdorysu obloukovitě zprohýbán. Novodobá výmalba bílé a zelinkavé barvy. Severní z dřevěných šneků je přístupný z podvěží, vede do prvního, křížově sklenutého patra věže a odsud na kruchtu. Šnek jižní, přístupný z exteriéru, stoupá do druhého, plochostropého patra věže, na půdu kostela a ke zvonovému patru. Krov nad lodí a kněžištěm je původní, vaznicové soustavy, technicky náročnějšího provedení s ondřejskými kříži mezi krokvemi. Exteriér prostě vyzdoben. Všechna okna, včetně oválných do šnekových schodišť, velkého okna v západním průčelí a segmentem sklenutých oken zvonového patra věže, lemují stuhové šambrány, doplněná rohovými uchy. Okna jsou dělena hustými kovovými rastry. Bohatě, převážně pravoúhle profilovaná ostění všech vchodů jsou pískovcová, některá s uchy. Dveře vesměs původní, s diagonálně kladeným nýtovanými prkny. Nároží jednotlivých částí kostela rámují liseny, pravoúhle zalamovaná podstřešní římsa plynule přetíná i západní průčelí věže. Valbové střechy kostela kryje dvojitá bobrovka, vyjma sakristie, na které je kladení jednoduché. Stlačená cibulová báň nad věží stejně jako polygonální, jehlancem zakončený sanktusník nad kněžištěm jsou pobity plechem natřeném červeně. Makovice věže i sanktusníku vrcholí bohatě kovanými kříži.