kostel sv. Vavřince

Nevelký kostel stojí severně od hlavní karlovarské silnice na jižní straně malé návsi v parčíku vedle pomníku padlým v 1. světové válce. Drobná stavba, orientovaná k JV, je vyzděna pravděpodobně převážně z kamene, skladbu zdiva však zakrývají nové hladké vápenné omítky, v základní ploše lehce nažloutlé, tektonické a rámující prvky jsou lomeně bílé. Podélný jednolodní bezvěžový kostel se skládá z obdélné lodě, užšího obdélného půlkruhově uzavřeného presbytáře, k jehož již. straně je připojena obdélná sakristie. Interiér lodi je kryt plochým stropem s širokým čtvrtkruhovým fabionem, lemovaným při dolním okraji profilovanou štukovou římsou, kterou iluzivně podpírají úzké pilastry s čabrakovými hlavicemi. Fabion je probrán na obou stranách nad okny dvěma trojbokými výsečemi. Dřevěnou hudební kruchtu v záp. části lodi nesou dva pravděpodobně dřevěné omítnuté sloupy na vysokých hranolových soklech, zakončené římsovými hlavicemi. Přímočarý dřevěný parapet kruchty je na vnější omítnuté straně pročleněn obdélnými zrcadly s čtvrtkruhově vykrojenými rohy. Půloválně vyklenutý triumfální oblouk odděluje loď od presbytáře, zaklenutého plackou v pravoúhlém poli a v půlkruhovém závěru konchou, probranou trojbokou výsečí nad zazděným oknem. Sakristie je plochostropá s jednoduchým fabionem. Jednoduché členění exteriéru určuje průběžná bohatě profilovaná korunní římsa a ploché lizénové rámy. Podélná průčelí lodi jsou dvouosá, obdélná okna s odsazenými lehce stlačenými záklenky jsou orámována štukovými šambránami s okrajovou lištou, jež se v horních rozích několikrát zalamuje a tvoří dvě protisměrně zavíjené voluty. Stejnou formu mají okna v presbytáři. V ose záp. průčelí je zasazen portál završený konkávně-konvexním záclonovým obloukem, opažený pískovcovým ostěním s lištou, sokly a uchy. Barokní dvoukřídlé svlakové dveře jsou na vnější straně skládány z šikmo kladených profilovaných prken s nýty. Nad vchodem je obdélné okno v lištové šambráně s klenákem uprostřed překladu. Vstupní průčelí je završeno štítem jednoduchého trojúhelného obrysu s hladce omítnutým nečleněným vnitřním polem. Kostel je kryt souvislou sedlovou střechou s půlkuželovou valbou nad závěrem presbytáře, nad sakristií je valbová střecha. Všechny střechy jsou pokryty zcela novými jednoduše kladenými bobrovkami. Z hřebenu střechy kněžiště vystupuje oktogonální sanktusní vížka s lucernou, krytá plechovou jehlancovou střechou s makovicí a dvouramenným kovaným křížem ve vrcholu. Podrobný popis kostela viz v dokumentaci G.A. z r. 1986. Před kostelem jižně od lodi je umístěn kříž na podstavci, orientovaný souhlasně s podélnou osou kostela čelem k SZ. Celek, vysoký asi 2,8 m, je zhotoven ze světlého pískovce. Nenáročně tesaný pilířový podstavec o výšce cca 2 m je rozčleněn rozšířený kubický sokl, který přechází šikmo bez prostřednictví patky do hladkého čtyřbokého dříku, ukončeného fabionově vyžlabenou římsou. V čelní stěně dříku je zasazena novější mramorová rozbitá deska s vytesaným porušeným majuskulním nápisem: BOŽE ŽEH(NEJ) // NAŠÍ OB(CI) // 1947. Deska zřejmě nahradila původní pamětní desku s nápisem nepochybně německým. Na podstavci stojí prostý latinský kříž bez korpusu s rozšířenou patou svislého břevna. Čelní stěna kříže má podél obvodu taženou rytou linku. Po korpusu Krista, asi litinovém, zůstalo v kameni jen několik prohlubní.