Barokní brána se sochou sv. Vendelína je součástí někdejšího renesančního hospodářského dvora s tvrzí situovaného severozápadně od vsi. Tvrz se statkem písemně doloženou k roku 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Jeho potomci na ní sídlili do třicetileté války. Roku 1628 ji získal Volf ze Šlejnic. V roce 1714 dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil ji ke strážskému panství. Tvrz tím ztratila rezidenční funkci a nadále sloužila jako účelová budova hospodářského dvora. Během 18. století dostal celý dvůr i s tvrzí jednotnou barokní úpravu. Samotnou bránu nalezneme mezi dvěma hospodářskými budovami v severovýchodní části dvora. Zděnou omítanou bránu kryje řada tašek bobrovek vyskládaných do valbové stříšky. Plochu brány člení postranní lizény a profilovaná korunní římsa. Vlastní půlkruhově zakončený otvor lemuje profilované pískovcové ostění. Na jeho klenáku nalezneme připevněný pískovcový erb rodu Hartigů. Otvor brány je osazen novodobými svařovanými vraty. V ose nad klenákem se na koruně zdiva nachází pískovcová socha sv. Vendelína stojící na nízkém podstavci. Světec oděný ve splývavém pastýřském rouchu je zpodobněn v kontrapostu pravé nohy a s hlavou krytou širokým kloboukem. U nohou mu leží kůň a býk.