vodní pila

Objekt o čtyřech okenních osách v podélné boční fasádě a s hlavním vstupem ve štítovém průčelí z komunikace na rybniční hrázi, postaven nad náhonem je zakryt sedlovou střechou, osazenou šindelem. Vznik pily a mlýna není zcela přesně dokladován. Datováno je pouze současné vybavení pily k roku 1865. Pila byla od počátku součástí areálu mlýna, pohon obou zařízení byl zajišťován z přepadu přiléhajícího rybníka. Mlýn i pila jsou umístěny pod jeho hrází. Provoz zařízení byl plynulý až do padesátých let 20. století. Mlýn byl odstaven a pily využívána do počátku sedmdesátých let pouze příležitostně. Zásadní změnu vyvolala přestavba mlýna na objekt pro rekreaci. Při úpravách zaniklo veškeré vnější i vnitřní vybavení mlýna včetně náhonu a kola a zrušením pochůzné lávky zaniklo i spojení mlýna s pilou. Tím došlo k fyzickému i funkčnímu rozdělení areálu. Objekt mlýna zůstává rekreačním objektem, pila byla prohlášena v roce 1963 nemovitou kulturní památkou. To ji pravděpodobně pomohlo uchránit před likvidací, avšak podstatného zájmu a následné obnovy se stavba dočkala až v letech 2001-2005.