Městiště dnešního paláce vzniklo kol. r. 1625 splynutím dvou dříve samostatných domů. Konstrukce domů, které předcházely palác, se také zachovaly jen v menších fragmentech sklepů po nádvořím, kde nemohly ohrožovat stabilitu nadzemních konstrukcí. Výstavba paláce začala zřejmě r. 1662, předchozí objekty byli odstraněny prakticky beze zbytku. V r. 1736 došlo k obnově a nové výzdobě paláce. Kolem r. 1760 pak došlo k pozdně barokní přestavbě. Z této přestavy se zachoval vstupní portál, ale také atika a štuková výzdoba oken. Za raného klasicismu došlo k úpravě knihovny v 1. p. záp. křídla paláce a změnám v podobě průčelí, kam byl předně zasazen balkon. Klasicistní jsou nepochybně i některé nové dělící příčky. V období l. 1819-72 je dále z úprav doloženo jen zřízení schodiště pro služebnictvo, adaptace kanceláří, zřízení kolny pro vozy. Další větší opravné práce následovaly po r. 1900, kdy zde pracoval stav. Bedřich Fleischinger. V r. 1908 došlo k zavedení elektrického proudu do paláce, proběhla také adaptace garáží pro automobily. V r. 1927 byl palác vymazán z fideikomisu (na základě zákona z r. 1924), v r. 1945 byl pak palác rodině Nosticů konfiskován. Dvoupatrový palác v solitérním postavení se dvěma dvory se hl. průčelím obrací do Maltézského nám. Střední osu rámuje pozdně barokní portál. V 1.p. probíhá balkon, který chrání bohatě zdobené zábradlí současné s portálem. Fasády jsou kombinací raně a pozdně barokních prvků. Nad bohatě profilovanou a silně vyloženou korunní římsou se nad středními sedmi osami uplatňuje pozdně barokní prolamovaná atika, zpevněná pilířky v linii pilastrů vysokého řádu. Pilířky jsou osazeny sochami, střídajícími se s vázami. Sochy imperátorů zde osazené jsou kopiemi Jindřicha Čapka podle originálů Michaela J. Brokoffa z 1. pol. 18. stol. V přízemních oknech se zachovalo celkem 22 kusů barokních zvlněných mříží do oken, pocházející pravděpodobně z pozdně barokní přestavby. Dělící dvorní křídlo v parteru otevírají stlačené oblouky, které na pilířích doplňují liseny s čabrakovými hlavicemi; archivolty oblouků doplňují klenáky. Tato úprava je zřejmě pozdně barokní, stejně jako štukové doplňky sdružených oken 1. p., s kruhovými medailony imperátorů obkrouženými vavřínovými věnci a přímými nadokenními římsami, střídavě segmentově a trojúhelně utvářenými. Jistě nejzvláštnější je 2. p., kde nepochybně probíhala původně otevřená arkáda, střídavě oddělená jednoduchými a zdvojenými pilastry. Arkády chránila dosud zachovaná kamenná balustráda. Sdružená okna vložená i v tomto patře jsou patrně mladším, pozdně barokním dodatkem. V paláci je posklepena pouze přední polovina křídla do Nebovidské ul., dispozice barokních sklepů se přesně shoduje s rozvrhem konstrukcí v přízemí. Někde se zachovaly ještě barokní parkety hvězdicového vzoru. Již do hospodářského dvora hledí dvě místnosti s tzv. Dobrovského (tzn. Nosticovskou) knihovnou, s litinovým zábradlím galerie, která je ve větší místnosti ještě opatřena orlojem, pocházejícím ještě z rudolfinské doby. Oba sály jsou vybaveny pův. raně barokní dekorací. V interiérech jsou zachovány barokní ostění dveří s dveřmi, kachlová kamna, štuky...