Areál kláštera dominuje jihovýchodní hlavní části Oseka. Kočárovna s konírnou a krejčovnou čp. 485 je zděná hladce omítnutá patrová nepodsklepená budova postavená na obdélném (v první třetině od západu v tupém úhlu zalomeném) půdorysu pod sedlovou (na východním konci zvalbenou) střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování s krovem hambalkové soustavy neseným ležatou stolicí. Dvěma protipožárními zdmi je rozdělena na tři úseky. Průčelí mají jednoduchý sokl z pískovcových kvádrů a jsou členěna lizénovými rámy vysokého řádu. Lizény jdou přes obě podlaží, spojeny do rámu jsou pouze nahoře pod poměrně bohatě profilovanou štukovou korunní římsou a na rozhraní mezi podlažími jsou přetaženy krepovanou profilovanou kordonovou římsou, nad níž má každá lizéna po jednoduchém soklu. Okna mají pískovcové šambrány (lemované na vnější straně lištou a na vnitřní odsazeným zaoblením – pokud nemají vnější výplň osazenu v líci fasády) s profilovanou podokenní římsou. Výplně jsou různé, podle toho jaké prostory jsou za nimi. U obytných prostor jsou zpravidla dvojité ve špaletě osazené dovnitř otvíravé čtyřkřídlé čtyřtabulkové, u prostor skladů jsou okenice, nebo jsou dnes bez výplní. V přízemí jsou okna zpravidla poloviční výšky a jsou opatřena mřížemi. Hlavní dvorní jižní průčelí je jedenáctiosé, zalomením rozdělené na 4 + 7 os. Západní část (před zalomením) má čtyři okenní osy ve čtyřech lizénových rámech. V přízemí má místo oken vjezdy do jednotlivých kočárových stání. Ty jsou uzavírány dvoukřídlými pravými ven otvíravými svlakovými vraty osazenými ve stlačeným obloukem zaklenutém zděném ostění bez šambrán. Východní část má 7 os rozdělených do pěti lizénových rámů po 1 + 1 + 1 + 2 + 2 osách, přičemž prostřední rám tvoří málo vystupující rizalit a poslední čtyři osy patří obytné části objektu. V přízemí v 1. ose jsou dvoukřídlá pravá ven otvíravá svlaková vrata osazená ve stlačeným obloukem zaklenutém zděném ostění bez šambrán. Ve 2., 3. a 5. ose jsou dvoukřídlé dovnitř otvíravé dveře osazené v pískovcovém ostění (s profilací shodnou s profilací okenních šambrán) s nadsvětlíky. Dveře ve 3. ose (v rizalitu) mají navíc uši, nad nadsvětlíkem nadokenní římsu a na nadpraží ostění je vytesán letopočet: “A.1.7.0.5.”. Střecha má pouze nad tímto průčelím celkem devět volských ok. Tři před zalomením, tři přímo za zalomením, jedno nad rizalitem a dvě nad obytnou částí. Východní boční průčelí má jeden lizénový rám, ale z něho má pouze horní část spojující lizény při nárožích v jižním a severním průčelí. Průčelí má v přízemí dvoje dveře, přestavěná asi z původních oken, přičemž ty severní se otvírají do interiéru kůlny. V patře je pouze jedno okno nad jižními dveřmi. Severní vnější průčelí je třináctiosé, zalomením rozdělené na 9 + 4 osy. Východní část (před zalomením) má 9 os rozděleno do pěti lizénových rámů po 2 + 2 + 1 + 2 + 2 osách, přičemž prostřední rám tvoří málo vystupující rizalit (v přízemí má sdružené okno) a první čtyři osy patří obytné části objektu. Ve třetí ose v přízemí jsou z okna zřízeny novodobé dveře. Východní část (za zalomením) má čtyři okenní osy ve čtyřech lizénových rámech.