Areál kláštera dominuje jihovýchodní hlavní (západní) části obce, pivovar se stáčírnou a účtárnou čp. 484 je v rámci kláštera zhruba ve středu jeho severního okraje. Pivovar se stáčírnou a účtárnou čp. 484 je zděná hladce omítnutá patrová částečně podsklepená budova postavená na obdélném (ve druhé třetině od západu v tupém úhlu zalomeném) půdorysu pod sedlovou (na západním konci zvalbenou) střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování s krovem hambalkové soustavy neseným ležatou stolicí. Třemi protipožárními zdmi je rozdělena na čtyři úseky. Průčelí mají jednoduchý sokl z pískovcových kvádrů a jsou členěna lizénovými rámy vysokého řádu. Lizény jdou přes obě podlaží, spojeny do rámu jsou pouze nahoře pod poměrně bohatě profilovanou štukovou korunní římsou a na rozhraní mezi podlažími jsou přetaženy krepovanou profilovanou kordonovou římsou, nad níž má každá lizéna po jednoduchém soklu. Okna jsou zpravidla dvojitá (u výrobních prostor jednoduchá) ve špaletě osazená dovnitř otvíravá čtyřkřídlá čtyřtabulková osazená v pískovcových šambránách s profilovanou podokenní římsou. Hlavní dvorní jižní průčelí je třináctiosé, zalomením rozdělené na 9 + 4 osy. Západní část (před zalomením) má 9 os rozdělených do pěti lizénových rámů po 2 + 2 + 1 + 2 + 2 osách, přičemž prostřední rám tvoří poměrně málo vystupující rizalit a první čtyři osy patří dnes obytné části objektu. V přízemí mezi 1. a 2. osou je o něco nižší a výše umístěné okno od mezipodesty schodiště, ve 2. ose je pouze malé nízké okénko bez šambrány z prostoru pod schodištěm. Ve 3. 4. a 6. ose jsou umístěny dveře. Otvor ve třetí ose je doplněn o štukové ostění. V rizalitu, nad oknem v přízemí je nadedveřní římsa, původních dnes odstraněných dveří, pod níž na vlysu je vytesán ve vavřínovém věnci erb opata: rakví prostrčená dvojice zkřížených opatských berel s ven otočenými závity, nad ní mitra, po stranách písmena: “F. B. A. O.” (to zn. Frater Benedikt Abbas Ossecensis) a dole: “V. V. G.”, po stranách věnce vročení: “ANNO / 1701.”. Východní část (za zalomením) má čtyři okenní osy ve čtyřech lizénových rámech. Ve čtvrté ose v přízemí má dnes novodobé dveře v ocelové zárubni osazené v poměrně hluboké plným obloukem zaklenuté v půdorysu pravoúhlé nice. Střecha má nad tímto průčelím celkem osm volských ok. Dvě nad obytnou částí, jedno nad rizalitem, dvě před zalomením, tři za zalomením. Západní boční dvouosé průčelí má jeden lizénový rám, ale z něho má pouze horní část spojující lizény při nárožích v jižním a severním průčelí. Průčelí má pouze v patře dvě okna. Severní vnější průčelí je čtrnáctiosé, zalomením rozdělené na 5 + 9 os. Východní část (před zalomením) má 5 okenních os v pěti lizénových rámech. Západní část (za zalomením) má 9 os rozděleno do pěti lizénových rámů po 2 + 2 + 1 + 2 + 2 osách, přičemž prostřední rám tvoří poměrně málo vystupující rizalit, přičemž poslední čtyři osy patří obytné části objektu. Střecha má nad tímto průčelím celkem šest volských ok. Jedno nad částí před zalomením, dvě nad částí za zalomením, jedno nad rizalitem a dvě nad obytnou částí. Interiér má v západní obytné dvoutraktové části v přízemí i v patře tři místnosti při severním a dvě při jižním průčelí, zde je mezi nimi schodiště. Prostory v přízemí mají stlačené valené klenby s dvojicemi trojbokých výsečí, v plochostropém patře jsou dnes některé místnosti rozděleny moderními příčkami, podlahy po úpravách na byty tvoří většinou betonová mazanina. Zbytek objektu má v obou podlažích, po stranách zalomení, po velkých obdélných místnostech zaklenutých vždy šesti poli obdélných pruských kleneb do pasů nesených dvěma pilíři. Východní část tohoto zbytku má takovou místnost ještě v suterénu, na východní straně má dvouramenné schodiště, a na severní straně pří zalomení je toto vyrovnáno vložením lichoběžníkové místnosti do každého podlaží. Podlahy jsou zde z betonové mazaniny nebo mají keramickou dlažbu (v patře).