1/ zaniklá středověká ves Dolany s tvrzí 2/ kostel sv. Petra a Pavla Kostel sv. Petra a Pavla se nachází v nivě řeky Berounky, cca 150 m od levého břehu, na k.ú. Hlince. V těchto místech předpokládáme existenci brodu, který spojoval již v pravěku stezky vedoucí po pravé straně nad řekou. Ve středověku pak stezka od Prahy vedla přes Velíz, dále na jih na Starý Plzenec a přes tento brod směřovala na západ a sever. V 11. století pak bylo území severozápadně odtud osídleno Hedčany, osídlení v okolí brodu je intenzivnější a vrcholí ve 12. století. V té době již stojí na stejném místě menší kamenný kostelík. V jeho blízkosti se rozkládala ve středověku osada, ve 14. století je zde uváděna fara a tvrz (první zmiňován roku 1318 Markvart z Řebříka, seděním na dolanské tvrzi). Habart z Řebříka na Dolanech v roce 1377 Dolany prodal Slaviborovi Vršovi z Modřejovic, 1420 jeho syn Dobeš seděním na Dolanech je uveden mezi pány, kteří vypověděli Zikmundovi poslušnost, 1450 padl po boku Jiřího z Poděbrad v boji proti Sasům. Ves Dolany, tvrz a poplužní dvůr byly spáleny roku 1467 při poslední křížové výpravě Němců proti Jiřímu Poděbradskému. Majetek – Dolany, Studená a Holovousy byly předány Janu Vepřekovi, rychtáři v Rakovníce. Týž roku 1471 postoupil kostelu v Dolanech louku a les Chrustinu, ves byla pustá. V 16. století byl ještě Kolovraty Krakovskými obnoven dvůr, ten však zaniká během třicetileté války. Podél jižní stěny lodi kostela tekl Dolanský potok (též zvaný potok Svatá), a to až do konce 19. století, kdy byl jeho tok regulován. 1/ zaniklá středověká ves Dolany s tvrzí V rámci záchranného archeologického výzkumu byla v létě 2004 A. Majerem lokalita zmapována magnetometrickým měřením (viz přiložený situační plánek). V nenápadné poloze na poli mezi hájovnou a kostelem (parcela č. 226/1) byla zřejmě lokalizována tvrz. Z výsledků měření je patrné, že je téměř kruhového tvaru, opevněna valem a příkopem. Dále se linie shoduje se zaniklým korytem potoka. K zavodnění příkopů bylo bezesporu využíváno toku potoka od severu. Severně od kostela jsou znatelné obrysy objektů. Poloha tvrze byla na základě magnetometrického měření ověřena archeologickou sondou. V hloubce cca 50 cm pod současným terénem se skutečně objevilo rozvolněné zdivo, které lze považovat za relikt tvrze. Vzhledem k tomu, že místo je užíváno jako pole, původní zdivo bylo již rozvláčeno orbou. R.1975 povrchový sběr v místě zaniklé vsi (T. Durdík), prokázán život vsi pro první polovinu 13. – druhou polovinu 15. stol. 2003-04 v rámci obnovy ruiny kostela proveden záchranný archeologický výzkum (E. Kamenická), nálezy (keramické zlomky) určují těžiště osídlení v raném středověku do 12. století, včetně nálezu denáru. Několik keramických zlomků lze datovat do 11.století, nevylučujíc ani osídlení tohoto místa ve strategické poloze u brodu Berounky již v 10. století. 2/ kostel sv. Petra a Pavla Gotické orientované jednolodí s čtvercovým presbytářem, kryté valbovou taškovou střechou opatřenou v západní části nad lodí hranolovým sanktusníkem s jehlancovou oplechovanou helmou. Zdivo převážně lomový kámen, kladený řádkově do maltoviny, okolo okenních výplní a dveřních otvorů jsou cihelné výplně, také některé vyzdívky a doplnění již dříve narušeného zdiva jsou z cihelného materiálu. Vnější i vnitřní omítky dochovány ve fragmentech, hlavní římsa profilovaná, na nárožích jsou opěrné pilíře. Okna s půlkruhovými záklenky byla původně vložena do vykrajovaných štukových rámů s klenáky; pravoúhlý portál v západním průčelí má hladké ostění. Interiér lodi, osvětlený třemi okny, opatřen rovným stropem; v západní části s dřevěnou kruchtou přístupnou z lodi. Lomený vítězný nečleněný oblouk se otvírá do nečleněného presbytáře s dvěma okny, krytého rovným stropem. V bezprostřední blízkosti kostela se rozkládal hřbitov.