Orientovaný jednolodní kostel bez věže, s užším obdélným presbyteriem, s jednotnou výškou hřebene střech. Na severní straně presbyteria přiléhá sakristie s nepravidelně zkoseným závěrem, na niž plynule navazuje předsíň. Menší předsíňka s valbovou střechou je i na jižní straně lodi. EXTERIÉR: jižní průčelí je šestiosé, s okny v plochých, dvakrát odstupněných šambránách, s novějšími výplněmi ze šestihranů do olova s bordurou po obvodu. Rám oken je ocelový, členěný na 4 pole. Pískovcový sokl, shora okosený, má výšku cca 40 cm. Jinak hladké průčelí zakončuje omítaná římsa s profilací: shora okosení, podbrádka, ústupek, oblá lišta, vykrojení mezi dvěma ústupky. 1. a 2. osa zleva obsahuje navíc okna stejného typu i v přízemí. Jižní předsíň má římsu zjednodušenou na podseknutí, vstup v segmentovém záklenku s dřevěnými romantickými dveřmi. Západní průčelí je celé romanticky upraveno a doplněno o nárožní opěráky, provedené z pískovcových kvádrů, s kamennou stříškou a okapnicí. V ose přízemí přiléhá drobná předsíňka s profilovaným pískovcovým portálem půlkruhového záklenku, s romanticky zpracovanými dveřmi s bohatým neoslohovým kováním. Valbovou střechu kryje eternit. Po obou stranách předsíňky je po jednom vysokém, téměř štěrbinovém okně s půlkruhovým záklenkem, okosenými hranami a vysokým zkoseným bankálem (provedeno z pískovce). Západní štít obsahuje 1 pár sdružených okének (viz přízemí), ve vrcholu štítu osazen kamenný kříž. Severní průčelí zakrývá vlevo obdélná hmota sakristie s přilehlou předsíní, zastřešená prodlouženým námětkem střechy kostela, na konci zvalbena. Následuje trojosá část lodi (okna viz jižní průčelí) a přístavba oválné věžičky schodiště s kuželovou měděnou střechou. Sokl, římsa i úprava omítek je ze stejné romantické fáze jako fasády kostela, okénka jsou zmenšeninou ze západního průčelí, vstup má pravoúhlý hladký pískovcový portálek a dveře s romantickým kováním. Vpravo mezi věžičkou a nárožím je ještě jedno štěrbinové okno. Severní předsíň má vpravo v nároží mohutný skarpovitý odstupněný opěrák končící pod římsou (profilovanou výžlabkem v okosení), a další menší opěrák stejného provedení asi 1,5 m vlevo od něj. Hned vedle jsou vstupní dveře v mělké segmentové špaletě s pískovcovým ostěním a dvoukřídlými laťkovými dveřmi. Hmota sakristie se na levé straně rozšiřuje cca o 15 cm, sokl se zde stupňovitě snižuje a závěr, nepravidelně trojboký, navazuje na šikmý nárožní opěrák presbyteria. Tvar závěru není již lemován římsou, která přesahuje okosení ve směru průběhu severní fasády cca o 30 cm. Celý závěr je neorganicky dodatečně napojen na hmotu presbyteria. Východní průčelí vymezené nárožními opěráky má pod římsou kruhové okno na kruchtu, se štukovou osmibokou šambránou, hlubokou špaletou s ústupkem, takže vlastní tvor je drobný. Průčelí zakončuje strmá valba s vysokým námětkem, nad presbyteriem ve střeše sanktusní věžička s hrotitými otvory lucerny a kovaným křížem ve vrcholu. Barevné řešení průčelí je romantické: na hladkých omítkách bílý nátěr, okrové římsy a šambrány oken, šedý pískovec na portálech a opěrácích (opěráky presbyteria jsou obíleny). Krytina střechy: červený eternit.