Loreta, spojená s ambitem vých. křídla kláštera novějším patrovým přístavkem, stojí uprostřed rajského dvora. Prostá stavba obdélného půdorysu, stejné výšky s klášterní budovou, je završena valbovou střechou, krytou novými dvojitými bobrovkami. Převážně kamenné, zřejmě opukové zdivo je omítnuto staršími značně zvětralými a opadávajícími vápennými monochromními světleokrovými omítkami, pod opadávající vrchní omítkou je patrná starší smetanově béžová vrstva se stopami pekování. Interiér má úpravu podle vzoru kaplí tohoto typu, napodobujících Sta Casu v italském Loretu. Kaple je zaklenuta neomítanou cihelnou lehce stlačenou valenou klenbou s průběžnou náročně profilovanou římsou v patkách. Stěny jsou obloženy režným cihlovým zdivem s nepravidelnými fragmenty vápenné omítky s restaurovanými kusými nástěnnými malbami s mariánskými scénami a postavami světců (sv. Bartoloměj, sv. Antonín, sv. Ludvík, sv. Dorota, sv. Kateřina) na sev., již. a záp. straně. Místy jsou do sev. a již. stěny zazděny kusy dřevěných trámů (fragmenty původního trámového stropu Sta Casy), ve zdivu již. stěny je velká trhlina, připomínající zasažení Sv. chýše bleskem. V ose vých. stěny jsou dva půlkruhově završené hladce omítnuté výklenky nad sebou. V koutě vedle dolního výklenku je pravoúhlý vchod z přilehlé sakristie. Zvenku vedou do kaple dva pravoúhlé vchody od J a jeden od S. Prostor osvětluje čtvercové okno uprostřed záp. stěny a široký nízký segmentový světlík ve vých. čele klenby, který ústí na kruchtu. Původně samostatně stojící Loreta byla dodatečně v r. 1671 spojena s budovou kláštera přístavbou, která obsahuje v přízemí sakristii, v patře hudební kruchtu (oratoř?). Sakristie je místnost obdélného půdorysu, zaklenutá neckovou klenbou, která se odvíjí z průběžné štukové profilované římsy. Prostor kruchty v patře nad sakristií je zaklenut ve vých. části stlačenou valenou klenbou s dvojicí styčných trojbokých výsečí, v záp. části, oddělené hranolovými přízedními pilíři s půloválným pasem, je necková klenba s dvěma páry nestyčných výsečí. V patkách klenby jsou profilované římsové náběhy. Vnější průčelí kaple jsou zcela hladká, členěná pouze ukončující profilovanou korunní římsou. K záp. průčelí Lorety přiléhá hranolová pískovcová menza na třech stupních z r. 1676. Nad menzou je prolomeno nevelké čtvercové okno v pískovcovém profilovaném ostění. Na sev. a již. straně jsou dva pravoúhlé portály v ostění obdobné profilace jako u okna (levý portál na S je slepý). Obě průčelí přístavku se sakristií a kruchtou, proti fasádám Lorety mírně odsazená, jsou dvouosá. V obou podlažích jsou obdélná okna v hladkých ostěních s okrajovou lištou. Plochu fasád pročleňuje hladká pásová mezipatrová římsa, která přímo navazuje na stejně tvarovanou římsu klášterní budovy.