Národní dům byl vystavěn vinohradskou obcí, které měl sloužit jako velkolepé kulturní a společenské zařízení. Po svém otevření se stal sídlem řady spolků: Měšťanské besedy, Hlaholu, Sokola atp. Roku 1955 jej v havarijním stavu získaly Čsl. dráhy, které jej do r. 1959 opravily. Rozsáhlá trojkřídlá novorenesační stavba. Hlavní průčelí o sedmi osách se středním pětiosým rizalitem. Na jeho ose je hlavní vstup flankován alegoriemi Nadšení a Ušlechtilosti. Representační patro se sálem je akcentováno sloupy s korintskými hlavicemi, nesoucími korunní římsu a atiku. Mezi sloupy jsou vysoká půlkruhově završená okna s portálovým orámováním s bustami významných Čechů nad tympanonem. Boční fasády mají symetrickou kompozici a rytmické členění s uplatněním novorenesační štukové výzdoby. Interier: Z honosného vstupního vestibulu stoupá do pater monumentální dvouramenné schodiště, schodišťová hala má prosklenou střechu. Chodby a veřejné prostory mají luxusní neorenesační provedení - štukové stropy se zlacením, zrcadla, dekorativní členění stěn atp., včetně dobových lamp. V hlavním tzv. Majakovského sále jsou malby od A. Liebshera a plastiky od A. Strachovského.