Exterier: Vnějšek kostela je patrný na dvou nezastavěných stranách, jižní a východní. Složen je z lodi o třech polích a kruchtového pole, z kněžiště o dvou polích a pěti stran závěru. Dvou věží, z nichž přední je větší v podélné ose kostela a druhá menší v severním koutě mezi lodí a kněžištěm. K jižnímu boku kostela přistavěny nízké přístavky, v nich jsou kaple a bývalá kapitulní síň. K severnímu boku kněžiště přiléhá sakristie. Kamenná orientovaná stavba až do římsy nad přízemím z tesaných pískovcových kvádrů, výše hladce omítaná, má z původní gotické stavby zachovány opěrné pilíře, ale jen na závěru kněžiště čtyři a dva na jižním boku. Pilíře nynější jsou však proti původním sneseny do výše vrchních oken. mají kromě trnožní římsy o skosené straně dva menší odstupce a jsou ukončeny jednoduchou šikou, vpředu opatřenou okapní římsou. Nad zbytky gotických opěráků jsou na rozích i po jižní stěně presbytáře zdi zesíleny jednoduchými pilastry barokně-toskánského řádu. tytéž jsou provedeny i na jižním průčelí kostelní lodi a nad kaplemi k tomu průčelí přilehlými. Jsou tam však ne jednoduché pilastry, ale podvojné mezi okny. Zdi kostelní jsou ukončeny barokní hlavní římsou nad bočními kaplemi, jež kryty jsou na pultových nízkých střechách plechem a na lodi na východ zvalbené vysokou střechou. Vchody do kostela vedou tři, z těch dva uvnitř, zvenčí vede jen vchod v JZ konci jižního průčelí. Před ním je architektonicky vyřešený bohatý portikus v umělecky provedeném předdvoří. Vchod dal zřídit Otmar Zinke na poč.18.stol. Ostění pravoúhlého vchodu odděleno od okna nad vchodem malou římsou uprostřed v půlkruhu vytočenou. Nad vchodem je vytesán allianční znak řádu se třemi růžemi a větévkou pod opatskou infulí, mezi dvěma putti, kolem písmena O.A.B. /Othmar Abbas Braunensis/. Vchod vroubí sloupková architektura s barokně-korintskými sloupovými hlavicemi, zalamovaným kladím a segmentovou římsou, nad jejímž středem vztyčen kovaný pozlacený benediktýnský kříž. Ve kříži je nápis vepsaný do kříže a oválu kolem něj. Je psán pozlacenou latinkou jen počátečními písmeny nápisu. při západní části lodi je na jih předsazená rampa s balustrádou umístěná na přízemním rizalitu se vstupem do kostela. Balustráda má čtyři pole. Ve střední části na střední hlavní ose vstupu do kostela je segment s přerušenými postranními křídly. Čelně zleva na balustrádě je první socha zobrazující světce s papežskou tiárou a knihou v pravé ruce - papež Řehoř Velký. Sochy stojí na sloupcích balustrády bez plintů a sloupky jsou provedeny stejně jako na balustrádě u schodiště. Kuželky jsou čtverhranné, profilované. Na druhém sloupku zleva je koule ve stejném provedení jako na balustrádě u schodiště. Na třetím sloupku balustrády zleva je druhá socha zobrazující biskupa v řeholním oděvu, s berlou v levé ruce a knihou s kalichem při levém boku - je to sv.Benedikt. Ve střední ose balustrády a vstupu do kostela na vrcholu segmentu římsy jsou na podstavci znázorněny hory a na nich korunka a velký kovaný kříž s pozlacenými paprsky. V oválu kolem pozlaceného kříže je vepsán nápis, ale jen počátečními písmeny. Čtvrtá socha zleva na balustrádě je světice v řeholním rouchu s pravou rukou na hrudi a v levé drží knihu a holubici na knize. přidržuje rukou berlu - sv. Scholastika. Pátá socha zleva je světec s křížkem na kouli v levé ruce, v pravé drží svitek - vévoda Boleslav II. Šestá socha zleva je světec s papežskou tiárou - papež Jan XV. Všechny sochy jsou v mírně nadživotní velikosti. Ikonografie výzdoby kostelní balustrády vypovídá o dějinách benediktinského řádu. všechny sochy jsou od Ferdinanda Brokofa z roku 1723.