U jižního průčelí lodi kostela Nejsvětější Trojice je situována kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na architektonicky bohatě členěném soklu. Kamenný sokl tvoří předstupující odsazená základová deska nesoucí jednou odstupňovanou hranolovou podnož, na kterou nasedá zvonovnice s oblounem. Ústřední vysokou hranolovou část soklu flankují nízká volutová křídla s okrajovou lištou. Na čelní stěně jsou patrny dnes nečitelné zbytky nápisu, pod kterými se nachází rytý letopočet 1826. Dle původního EL doplňovala čelní stranu kartuš s reliéfně provedeným námětem světcovy smrti (dochoval se pouze kovový úchyt). Na zadní straně soklu se nachází mladší rytý nápis: Přenesen a opraven / 1901. Sokl zakončuje oblounová lišta a bohatě profilovaná římsa s motivy oblounů a zvonovnic. Plint sochy tvoří jednoduchá hranolová deska, která nese figuru světce v životní velikosti. Sv. Jan Nepomucký je zpodobněn v konvenčním ikonografickém pojetí. Frontálně komponovaná subtilní postava je esovitě prohnuta. Pohyb vychází z výrazně nakročené levé nohy, pokračuje přes vpravo vysunutá bedra a vyzdvižené levé rameno. Hlava se v protipohybu naklání k pravému rameni a směřuje ke krucifixu v rukou putta u světcových nohou. Štíhlou tvář světce precizní jemné modelace rámují delší vlnité vlasy a vous zastřižený do špičky. Sv. Jana Nepomuckého halí tradiční kanovnický šat, jenž tvoří klerika, rocheta s širokým krajkovým lemem a kožešinová almuce. V levé prudce zapažené ruce drží biret, zatímco pravá ruka spočívá v gestu adorace na hrudi. Doprovodná postava putta je při čelním pohledu komponována z pravého profilu, s mírným natočením zády k divákovi. V obou rukách drží krucifix, který pozvedá vysoko nad hlavu směrem ke světci. Materiál: kámen