1. Dnešní objekt č. p. 1/IV má členitý v zásadě obdélný půdorys, jedno podzemní (polozapuštěné) podlaží s členitým labyrintem sklepení a dvě nadzemní podlaží. K nádvorní západní stěně přiléhá schodiště zhruba čtvercového půdorysu a dřevěná lodžie v patře. K jižnímu průčelí přiléhá novodobá přístavba se vstupem do suterénu, krytá sedlovou stříškou s asfaltovým šindelem. Střecha hlavního objektu je valbová, kolmo na ní navazuje valbová střecha nad schodištěm. Východní rizalit je zastřešen sedlovou střechou nízkého sklonu a nádvorní pavlač pultovou střechou. Od r. 2006 je střecha pokrytá vláknocementovými šablonami (Cembrit – typ dánský obdélník, předtím hliníkové šablony), instalovány byly vikýře typu volských ok. Komínová tělesa jsou tři s režného cihelného zdiva (původně 5 ks). Popis exteriéru: Hlavní průčelí orientované směrem k východu do Kostelní ulice je osmiosé dvou až třípodlažní. Osově je umístěn mírně předstupující rizalit s podkrovní nadzedívkou a trojúhelným štítem s kruhovým oknem. Krajní pravou osu představuje v úrovni přízemí nově dostavěný pětiboký presbytář kaple s pětibokou střechou výraznějšího sklonu. Díky poměrně výraznému sklonu terénu se na levé straně projevuje suterénní zdivo z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů. Převážná část fasády je omítaná členěná plochými mezipatrovými římsami, profilovanou korunní římsou a plochými okenními šambránami. U suterénu se objevují ve druhé a třetí ose zleva románská okna s půlkruhovým ukončením, hlubokými šikmými špaletami a orámování otvorů v omítce. Levý okraj suterénního zdiva je bez omítky a zřetelného líce. U suterénu rizalitu je omítaná hluboká nika (zazděný otvor). Na pravé části suterénu je v omítce čitelný zazděný půlkruhově ukončený otvor, zdivo vlevo od vystupujícího závěru kaple je bez omítky (lomové zdivo s poškozeným lícem). Přízemí má vlevo tři pravideleně rozmístěná okna s novějšími okenními výplněmi (dřevěné jednoduché tříkřídlé s dělením ve tvaru T s hnědým nátěrem). U okna rizalitu je dochována jediná složitější šambrána s jednoduchou profilací a nadokenní římsou (chybí parapetní část). V pravé polovině přízemí okna chybí. V levé části patra jsou okna totožná s přízemím, vyjma třetí osy, kde je okno třídílné s dělením křídel v horní třetině. Okno rizalitu je obdobné čtyřdílné. Tato vícedílná okna mají bílý nátěr. Na pravé straně jsou nepravidelně rozmístěná okna (ve třetí ose třídílné, v dalších standardní tvar, všechna jsou bílá). Severní průčelí má přízemí částečně pod úrovní terénu. Prostor před budovou je snížen dle původní nivelity přízemí a opatřen novou opěrnou zídkou z děrovaných cihel (realizace 2008) a vydlažděn pálenými cihlami. Zdivo přízemí je omítané s odhaleným pasem z pečlivě opracovaných pískovocových kvádrů po nedochované valené klenbě zaniklé místnosti (objekt v minulosti pokračoval severním směrem). V místech otisku klenby je proražen nový vstup se segmentovým ukončením a přímými špaletami, krytý stříškou. Levá část průčelí má odhalené lomového zdivo (v přízemí bez líce, zdivo pokračovalo dále k severu, v patře je armované nároží z velkých kvádrů, dole vysunuté pro zavázání do nedochované kolmé zdi). Omítaná část patra má trojici slepých oken s nadokenními římsami (nátěr omítky světle růžový s bílými šambránami). Západní nádvorní průčelí je desetiosé omítané dvoupodlažní. Levá polovina má tři nepravidleně rozmístěné okenní osy a je členěné pouze odskakujícím soklem a korunní římsou. V úrovni přízemí i patra jsou odhaleny dvě partie z pískovcových pečlivě opracovaných kvádrů. Na levém okraji je z těchto kvádrů vyzděný pravoúhlý vstup s prahem pod úrovní terénu a druhotnou cihelnou zazdívkou (s ponecháním niky). Na nikou je v patře malé okno sociálního zázemí a vpravo od něj další partie odhaleného zdiva. Následující dvojice oken má vzhled obdobný jako u předchozích průčelí (přízemní otvory mají dozdívku na bocích z cihel). Ze střední části průčelí vystupuje zděná omítaná přístavba uprostřed v přízemí otevřená a v patře zakrytá dřevěnou prosklenou galerií (bohatě zdobené sloupky s hrotitým ukončením a drážkou pro vícetabulkové zasklení). Levý okraj přístavby obsahuje malá záchodová okna (v přízemí se segmentovým ukončením) a jedno okno standardní velikosti (v patře o něco menší, obdobné je i z boku). Galerie v patře je vynášená nízkou valenou klenbou do ocelových traverz. Zapuštěná část průčelí obsahuje jedno okno a řadu otvorů s přípojkovými skříněmi (směrem do boků jsou vstupy). Pravý vstup nálěží již schodišťové přístavbě a má ostění s profilovaným páskem po obvodu, hranolovými patkami a bílým nátěrem, levý okraj zabýhá do stěny, dveře jsou palubkové). Rizalit je patrový omítaný, z boků má jdnu okenní osu, v čele tři osy (v přízemí je vlevo omítaný bosovaný portál, zbylá část je slepá, okenní otvory v patře jsou rovněž slepé – ve střední je pouze ponechán malý otvor, všechny mají nadokenní římsy a šambrány). Patro je v nároží členěné pilastry s vpadlými poli. K pravé části přístavby přiléhá záchodový patrový rizalit, částečně překrývající okna schodiště. V ezbylé pravé partii průčelí je jedno okno v každém podlaží, v nároží jsou v obou podlažích opět pilastry s vpadlými poli. Jižní štítové průčelí má hlavní budovu tříosou (dole je část suterénu bez otvorů, boční okna v přízemí jsou zaslepená, členění omítky je totožné s navazující částí západního průčelí). K levému nároží přiléhá přístavba schodiště do suterénu a vlevo navazující opěrná zeď z pískovcových kvádrů. V zadním plánu se uplatňuje schodišťová a záchodová přístavba. Popis interiéru: - Suterén: je tvořen velkým obdélným sálem se třemi poli křížové klenby bez žeber a dvojicí mohutných hranolových hrotitých pasů (ve východní stěně je vstupní nika a dvojice oken, v západní stěně nika, v jižní stěně je druhotně proražený vstup s půlkruhovým portálem do jižního křídla); na severní straně na kapli navazuje menší čtvercová místnost s jedním polem křížové klenby bez žeber; dochované torzo jižního křídla tvoří zhruba čtvercová valeně klenutá prostora a labyrint chodeb v různých výškových úrovních. Zdivo po provedené rekonstrukci je neomítané kvádrové (hrubě opracované, kladené v pravidlených řádcích) a lomové, podlahy jsou tvořeny valounovou dlažbou. - 1. N. P.: A) severní prostoru tvoří kaple prostupující do úrovně 1. N. P. s nově vystavěným polygonálním presbytářem (s nedochovaným jedním polem křížové klenby bez žeber a obnoveným půlkruhovým triumválním obloukem, na stěnách malované červené konsekrační kříže a kamenické značky), kaple je výškově níže než zbylá část přízemí; B) C) dále navazují dvě místnosti s dochovaným čelem klenby a zazděným okenním otvorem na východní stěně, cihlová příčka menší šířky mezi místnostmi je zčásti vybourána a nad vstupem je překlad z ocelového nosníku; D) následující místnost je na jihu ukončena příčkou větší šířky zděnou z lomového zdiva doplňovaného místy cihlami, v západní polovině příčky je zazděný otvor, ve východní stěně je okenní otvor v rozměrné nice, severní příčka byla částečně vybourána, na SZ roh navazuje mladší komínové těleso, novodobá příčka zde byla již odstraněna; E) F) na místnost D navazují na západní straně dvě vstupní místnosti s oddělenými menšími prostorami (WC a komora); G) vstupní chodba navazuje na hlavní schodiště při západním průčelí, strop je tvořen valenou segmentovou klenbou; H) čtvercová prostora navazující z jihu na místnost D, má jedno okno k východu, vstup ze západu z chodby s dochovanými dvoukřídlými dveřmi a obložkou cca z 2. poloviny 19. století, novodobá příčka zde byla patrně již odstraněna; CH) čtvercová prostora od místnosti H oddělená silnější příčkou s komínovým tělesem, má jedno okno k východu, vstup ze západu z chodby s dochovanými dvoukřídlými dveřmi a obložkou cca z 2. poloviny 19. století, jižní stěnu tvoří masivní příčka z lomového zdiva s nikou a pravděpodobným torzem krbu (jádro pochází patrně doby vzniku komendy, úpravy pozdně gotické a mladší); I) obdélná místnost z masivního lomového zdiva ukončuje objekt na jihu, osvětlená dvojicí oken k jihu a po jednom okně k Z a V, v interiéru byla podlaha výrazně níže – nyní je odtěžená archeologickým výzkumem, v Z stěně je patrný půlkruhový pas, který byl druhotně zazděn patrně po zániku zbytku jižního křídla, dále jsou zde nálezy cihelných dlažeb a schodiště do suterénu J) ke schodišti do horních podlaží přiléhá chodba zaklenutá pruskou plackou s pasy. Podlahy jsou betonové, zčásti odstraněné na nižší úroveň s cihlovou dlažbou. Stropy jsou ploché, omítané na podhled s rákosem. Obvodové stěny byly původně rovněž omítané, nyní je omítka zejména u obvodových stěn odstraněna („stavebně historický průzkum“). - 2. N. P.: dispozice je obdobná jako u přízemí, navíc je při západním průčelí dřevěná prosklená veranda, ze které je přístup do chodby dodatečně přepažené příčkami. Z chodby, procházející podélně celým podlažím vyjma severní a jižní místnosti, je přístup do jednotlivých obytných místností s plochými omítanými stropy. Příčky uprostřed dispozice jsou stejně jako v přízemí silnější. Podlahy jsou patrně dřevěné z širokých fošen, případně novodobé betonové? Vstupní otvory mají vesměs dochované výplně z 2. poloviny 19. století, případně počátku 20. století, včetně detailů (kličky, kování). - Schodiště – tříramenné zděné se střední nosnou zdí prolomenou nízkými segmentovými pasy. Stupně jsou kamenné, zábradlí litinové se zdobně tvarovanými pruty a profilovaným dřevěným madlem. Je ukončeno v podkroví (zde již dřevěné stupně). - Krov – má zřetelné dvě vývojové fáze, vazné trámy jižní části jsou položeny níže něž u severní partie, jedná se o vaznicovou konstrukci s dvojicí stojatých stolic, zavětrovaných v plných vazbách příčně šikmými vzpěrami mezi sloupky a vaznými trámy. V r. 2005 byly vazné trámy zesíleny ocelovými příložkami, strop 2. N. P. je zavěšen na další ocelové nosníky (původní konstrukci tvoří vazný trám a stropní trám podhledu). Bedněné příčky byly odstraněny v r. 2005. Na přístupové schodiště navazuje plocha cihelné dlažby. Objekt č. p. 1/IV je torzem někdejšího českodubského zámku, postaveného na základech v 15. století zaniklé johanitské komendy. Celý areál prošel řadou významných přestaveb. První archeologicky doložené osídlení prostoru náleží raně středověkému sídlu s kostelem z 12. století, na který navázala pozdně románská – raně gotická komenda johanitů (2. čtvrtina 13. století). Opevněná čtyřkřídlá komenda během husitských válek zanikla (vlastní destrukce se protáhla do 2. poloviny 15. století) a na troskách původních staveb vznikl pozdně gotický hrad, přestavěný na renesanční tříkřídlý zámek (šedesátá – osmdesátá léta 16. století). Zásadní proměnou prošel areál v 19. století (před r. 1850 a zejména po požáru r. 1858), kdy zaniklo jižní a západní křídlo. Východní křídlo bylo přestavěno do současné podoby v r. 1909, kdy bylo k nádvorní stěně přiloženo schodiště a dřevěná pavlač v patře. Poslední oprava budovy byla provedena v sedmdesátých letech 20. století. Rekonstrukce někdejšího východní křídla zámku byla zahájena v suterénu v letech 1991 – 1992 po předchozím objevu konstrukcí náležejících pozdně románské – raně gotické johanitské komendě. Prostory byly v r. 1993 zpřístupněny v rámci Podještědského muzea, nový vstup do suterénu byl přistavěn k jižnímu průčelí. Od r. 1997 probíhá v interiéru 1. N. P. „hloubkový stavebně historický průzkum“ (Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc., Doc. Ing. arch. Milada Radová, PhDr. Tomáš Edel). Provádění průzkumu bylo schváleno závazným stanoviskem Okresního úřadu v Liberci až 27. 1. 1998 pod č. j. 24b/98-SPP/Lu s podmínkou odevzdání nálezové zprávy. Průzkum je prováděn formou odstranění novodobých příček, nevratných destruktivních zásahů do konstrukcí a omítek interiéru. Z doposavad přístupných výstupů (kompletní nálezová zpráva nebyla odevzdána!) vyplývá jednoznačné zaměření na zmapování nejstarší vývojové fáze stavby (Zpráva o dosažených výsledcích zpracovaného stavebně historického průzkumu bývalé johanitské komendy v Českém Dubu, prosinec 1997; II. fáze stavebně historického průzkumu johanitské komendy v Českém Dubu, 1998). Mezi lety 2000 – 2001 probíhaly další stavební úpravy na „kapli sv. Jana Křtitele“ a okolí jejího severního vstupu. V interiéru byly odstraněny novodobé příčky, strop a cihlová přizdívka, dozděn polygonální presbytář, odstraněny mladší vrstvy omítek interiéru a exteriéru v úrovni sníženého přízemí. Dnešní severní průčelí stavby bylo upraveno formou částečného ponechání omítané plochy a presentací pískovcového zdiva s klenebním čelem zaniklého objektu. Dále byly provedeny sadové úpravy a vydláždění prostoru před vstupem. V r. 2005 byla provedena oprava krovu, výměna střešní krytiny (dožilé plechové šablony za vláknocementové šablony typu dánský obdélník). V r. 2006 provedeno zajištění jižní části suterénního zdiva západního průčelí, obnoveny deš´tové svody a zaústění do kanalizace, demolovány kůlny na nádvoří a následujcího roku provedena výsadba nových dřevin a zádlažba prostoru.