V současnosti torzálně dochovaná socha sv. Jana Nepomuckého udělujícího almužnu. Výška sochy 153 cm, podstavce 137 cm, původní celek 290 cm. Hranolový sokl má okosená nároží, jejichž horní část zdobí vystupující voluty s girlandami. Stěny soklu člení vystupující plastické obdélné výplně, v horních koncích konkávně probrané. V čelní straně soklu ve výplni tesaný nápis (chronogram udává datum 1742): „ERECTA // EST HAEC // STATVA // IN SIGNVM // DEBITAE // PIETATIS // EXIGNITIS // SVSPIRIIS // ET VOTIS“ (Tato socha byla postavena na znamení povinné úcty za horoucích vzdechů a slibů). Světec stojí na levé noze, pravá je mírně vykročena – patrný pouze střevíc s přezkou. Oděný v obvyyklý kanovnický šat (klerika, rocheta a kožešinová pláštěnka s malou kapucí, sepnutá na prsou svázanými šňůrkami s třapci). Levá ruka pokrčená, držela kříž, z něho část zachována na prsou světce – ruka v zápěstí uražena (ale zachována). Pravá volně předsunuta před tělo - také od zápěstí uražena (chybí). Hlavu pokrývá biret, tvář je vousatá. U levé nohy světce žebrák, klečící na pravé noze a opírající se o berlu v levém podpaží. Žebrák bez oděvu, pouze s částí zřasené draperie kolem beder. Levá paže přidržuje berlu, pravá pokrčena a zdvižena směrem k pravé ruce světce, je v půli předloktí uražena. Tvář pokryta hustým plnovousem, hlava mírně zakloněna, pokryta zauzleným šátkem. Sokl a socha odděleny, uloženy v depozitáři.