sokolovna

Objekt z let 1909-1910 na obdélném půdorysu se zdůrazněným středním rizalitem. Průčelí je výrazně architektonicky členěno; střední rizalit zakončený trojúhelným štítem lemují, otogonální věžicové útvary a připojená drobná boční křídla (v šíři jedné okenní osy). Střední část je dvoupatrová, zastřešená mansardovou střechou, lemující věžice završují plechové osmihranné tambury. Boční křídla jsou oproti střední ose snížena o výši štítu, zakončená pochozí terasou. Ústředním motivem průčelí je ve střední ose předsazený polygonální trojosý portikus završený ve druhém patře balkonem a širokým thermálním oknem s vitrajemi. Trojici vstupů oddělují čtyřboké pilastry, v úrovni prvního patra završené atlanty, podpírajícmi balkon. Polopostavy atlantů (kariatid) jsou geometricky stylizovány do podoby slovanských model, a jsou dílem sochařů Karla Pavlíka a Antonína Odehnala. Pilastry dále prostupují do zábradlí balkonu i členění thermálního okna. Trojúhelný štít nad oknem zdobí pole secesního geometricko-florálního dekoru. Zde je osazena bronzová reliéfní deska se sokolskými motivy. Střední osu po bocích lemujií štukové pilastry vysokého řádu, se zdůrazněnou hlavicí, které podpírají přímo zalomenou korunní římsu štítu (bez výrazného kladí). Výrazné dokorativní kazety zdobí i parapety flankujících věžic. Dekor je štukový, gometrický, se vsazenými glazovanými keramickými prvky. Boční fasády jsou prosté, členěné pilastry s naznačenými hlavicemi, a štukovými rámci. Za čelní budovou přiléhá bazilikálně členěná hmota tělocvičny. Sestává ze 3 nestejně vysokých částí - střední osa je převýšená, završená sedlovou střechou, boční osy jsou nižší a mají střechy ploché. Rovněž na zadním průčelí j střední osa zdůrazněna vertikální sestavou sdružených oken ve štukovém rámci.