Hlavní budova je objekt obdélného půdorysu o půdorysných rozměrech asi 31 × 13 m. Tato stavba se nachází těsně při ulici Lipová cesta. Je okapově orientována a orientace její podélné osy probíhá přibližně ve směru západ – východ. K nádvorní, severní, straně hlavní budovy, která původně sloužila jako výrobna (3. NP), kanceláře firmy (2. NP) a prodejna se skladem (1. NP) se v celé její délce přimyká rozměrná dvoupodlažní výrobní hala. Její půdorysné rozměry jsou přibližně 31 × 26 m. Přízemí haly je děleno do dvou velkých prostor. Patro je ponecháno jako jednotná prostora. K východní fasádě hlavní výrobní haly se na jejím severním i jižním okraji přidružují přístavky se sociálním zázemím. Jižní z nich je menší a má půdorysný rozměr asi 3 × 2 m. Severní přístavek je výrazně větší. Jeho půdorysné rozměry jsou cca 6 × 7 m. Vedle historických toalet obsahuje taktéž schodiště propojující přízemí a patro haly. Oba přístavky jsou opatřeny střechou pultového tvaru. K uvedené dvoupatrové hale se později na severní straně přidružila další, tentokráte přízemní, výrobní (skladovací?) hala. Tato hala je ovšem novodobě rozměrově upravena (zmenšena). Její aktuální půdorysné rozměry jsou přibližně 24,5 × 14 m. Hlavní budova je krytá sedlovou střechou o nízkém spádu. K zastřešení dvoupodlažní haly byla využita střecha pilového tvaru. Přízemní hala je krytá rozměrným pultem o nízkém spádu. K západnímu průčelí hlavní budovy je přidružen přístavek kotelny s navazujícím korpusem mohutného komína. Dnes již bývalá kotelna je provedena jako přízemní a je zastřešena pultovou střechou o velmi nízkém spádu. Ke kotelně od severu přiléhá drobnější přízemní stavba utilitárního charakteru. Ta je krytá opět sedlovou střechou. Na komín a posledně zmíněný přístavek užitného určení šikmo od severovýchodu navazuje torzo drobné budovy užitného provedení. Její střecha má pultový tvar. K severozápadní stěně zmíněného torza stavby dále přiléhá nízký přístavek s pultovou střechou. Jako střešní krytina je na všech částech areálu továrny využit plech. Všechny části areálu jsou provedeny z režného cihelného zdiva. Pro dokonalejší architektonický výraz jsou fasády hlavní budovy historicky obloženy speciálními ostře pálenými cihelnými tvarovkami. Jedná se zde o jakýsi materiálový přechod mezi ostře pálenými cihlami a cihelnými obkladovými pásky. Architektonicky nejpropracovanější částí areálu je hlavní budova. Jejím hlavním průčelím je průčelí jižní. Toto lze zároveň označit za nejdůležitější průčelí celého areálu továrny. Jižní fasáda hlavní budovy je řešená jako dvanáctiosá, téměř osově souměrná. Její osovou souměrnost pouze narušuje výkladec umístěný v desáté ose zleva a hlavní vstup do budovy umístěný v ose dvanácté. Plocha uliční fasády je členěna pomocí lizén do šesti vysokých polí jdoucích přes všechny tři podlaží. Každé z těchto polí obsahuje dvě okenní osy. V plochách jednotlivých polí odděluje přízemí a patro jednoduchá římsa zhotovená ze střídavě ustupujících cihelných fasádních tvarovek. Mezi 2. a 3. NP, opět v ploše polí vymezených lizénami, se nachází kordónová římsa provedená z nakoso kladených fasádě ustupujících cihelných tvarovek, čímž je vytvořena iluze jakéhosi vpadlého diamantování. První, třetí, čtvrté a šesté pole tvořené lizénami vrcholí korunními římsami, jejichž základními architektonickými detaily jsou dva typy zubořezu. Druhé a páté pole pokračuje nad úrovní koruny zdiva přilehlých polí atikami v podobě trojúhelných štítů. Ty jsou po stranách a ve svém nejvyšším bodě završeny cimbuřím. Plochu atik rámuje obloučkový vlys. S cimbuřím se setkáváme i na nárožích hlavní fasády. Okna přízemí hlavního průčelí mají obdélný tvar. Okna v 2. NP mají nadpraží segmentového tvaru. Okna v 3. NP jsou ukončena záklenkem půlkruhového tvaru. V 1. NP slouží jako nadpraží oken válcované nosníky tvaru I, které jsou opatřeny tmavě zeleným nátěrem. V místě styku ostění a nadpraží oken ve 2. i 3. NP hlavního průčelí se nachází cihelné prvky s tmavě zelenou glazurou na povrchu. Se stejnou úpravou povrchu se setkáváme i klenáků těchto oken. S glazovanými prvky se setkáváme i na parapetech oken 2. a 3. NP. Okna 1. a 2. NP jedenácté okenní osy jsou historicky provedena jako slepá. Patrně tomu tak bylo z důvodu, že se za nimi nacházelo těleso výtahu. Na popisové uliční fasádě se zachovala převážná většina historických okenních výplní. Zachovala se zde veškerá historická okna ve 2. a 3. NP. Okna ve 3. NP jsou provedena jako dřevěná, jednoduchá, čtyřkřídlá. Okna v 2. NP jsou provedena jako dřevěná, dvojitá, šestikřídlá. V části oken 2. NP se nachází historické svinovací mříže. Veškerá okna v přízemí hlavního průčelí jsou vyměněna za novodobé dřevěné zdvojené výplně či zcela schází. Zachovala se zde ovšem historická kovová roleta výkladce, kterou vyrobila firma Georg Heidl z Mostu a historické dřevěné dvoukřídlé dveře s nadsvětlíkem. Samotná dveřní křídla hlavního vchodu jsou provedená jako rámová, kazetová, se třemi nestejně velkými dveřními kazetami. Klapačka dveří nese tvar pilastru. Nadsvětlík složený ze dvou řad skleněných tabulek o pěti tabulkách je oddělen od dveřních křídel pomocí profilovaného poutce. Křídla dveří nesou historizující dekor. Nadsvětlík je spíše charakteru secesního. Za secesí ovlivněné lze pak označit i využití výše zmíněných glazovaných obkladových tvarovek. Západní fasáda hlavní budovy je řešena prakticky téměř shodně jako hlavní průčelí. Pouze štít není členěn vlysem obloučkovým, nýbrž vlysem pravoúhlého stupňovitého charakteru. Další odlišností je fakt, že přízemní partii této fasády zcela kryje budova bývalé kotelny. Protější, východní průčelí, je modifikací průčelí západního. V oblasti 3. NP se nachází celkem šest oken. První dvě jsou menší velikosti, třetí je stejné velikosti jako na hlavním průčelí. Levá tři okna jsou historicky provedená jako slepá. Čtvrté okno je shodné jako veškerá shora popsaná okna 3. NP hlavního průčelí. Páté a šesté jsou opět provedené jako rozměrově menší. Plocha přízemí a patra východní fasády je téměř zcela krytá dvoupodlažním přístavkem, který má architektonický výraz objektu pocházejícího z 60. let 20. století. Nelze ovšem ani vyloučit, že se jedná o objekt historický, pouze architektonicky a památkově znešvařený úpravami v uvedeném období. V tomto místě totiž musel historicky stát objekt podobné velikosti, jelikož lizéna dělící východní fasádu na pravou a levou polovinu je zcela záměrně ukončena těsně nad úrovní stávající střechy. Půdorysné rozměry této stavby jsou asi 8 × 9 m. Objekt není památkově chráněn. Památkově chráněnou je pouze parcela, na které se nachází. Popisovaný objekt a jižní z přístavků historického sociálního zázemí odděluje vcelku úzká mezera. V této mezeře, v úrovni 2. NP, se nachází jedno historické okno. Přístavky toalet jsou již zhotoveny z běžného režného cihelného zdiva. Východní fasáda jižního přístavku je provedena jako osově souměrná, tříosá. Severní a jižní fasáda jsou taktéž osově souměrné, jednoosé. Zachovaly se zde veškeré historické – patrně původní – okenní výplně. Ty jsou zhotoveny jako jednoduché, jednokřídlé, dvoutabulkové. Přes svůj drobný rozměr a užitný charakter není na přístavku opomenut zdobný aparát, vč. glazovaných prvků, tak jak to odpovídá hlavnímu průčelí hlavní budovy továrny. Na severní a jižní straně přesahuje koruna zdiva jižního přístavku úroveň střešního pláště. Jedná se tak zde o atiky. Severní přístavek s toaletami a spojovacím schodištěm je řešen architektonicky dosti obdobně. Jednotlivá podlaží zde ovšem neodděluje kordónová římsa. Místo nich se nad okny 1. NP jižní a východní fasády nachází plochy zrcadel. Jižní průčelí severního přístavku je provedeno jako čtyřosé, průčelí východní je ztvárněno jako dvouosé, ovšem se slepými okny. Severní průčelí je provedeno jako dvouosé. Všechna tři průčelí jsou osově souměrná. Východní průčelí hlavní výrobní haly obsahuje v oblasti přízemí (zleva) boční vstup a trojici vjezdových vrat. Truhlářská výplň bočního vstupu je opět výplní historickou. Jedná se zde o dřevěné, plné, dvoukřídlé dveře s nadsvětlíkem o osmi tabulkách. Jednotlivá křídla jsou zhotovena jako trojdílné rámové prvky, kdy jejich výplně jsou provedeny jako svlakové, přičemž svlaky jsou v různých částech odlišně orientovány. Vrata jsou dvoukřídlá, kovová, plná, novodobá. V oblasti 2. NP popisované fasády se nachází celkem sedm rozměrných oken se segmentových záklenkem. Jedná se historické jednoduché dřevěné výplně dělené do čtvercových tabulek. Okno nad bočním vstupem, tj. v první okenní ose zleva, je provedeno jako rozměrově menší. Celkem je složeno z osmnácti okenních tabulek. V rámci uvedeného okna se nachází dvojice větracích okének vždy o dvou okenních tabulkách. Další okna jsou rozměrnější a obsahují 24 ks tabulek. Tato okna obsahují jediné větrací okénko čtvercového tvaru o čtyřech tabulkách. Podobně jako hlavní průčelí hlavní budovy dělí zde svislé lizény okna do dvojic. Zdivo východního průčelí hlavní výrobní haly vrcholí mohutnou korunní římsou. Glazované prvky jsou opět shodné jako na uličním průčelí hlavní budovy. Protější, tj. západní průčelí, je řešeno velmi obdobně. V patře se nachází, díky absenci přístavků, devět okenních os. Těchto os mohlo být původně deset - severní okraj západní fasády je totiž novodobě přestavěn. Většina oken v patře je historicky provedená jako slepá. Okenní výplně se tak zde nachází pouze ve třetí, čtvrté, šesté a sedmé okenní ose. Jedná se opět o rozměrná historická dřevěná okna o 24 tabulkách. Nižší pohledová exponovanost popisovaného průčelí způsobila, že zde nejsou využity žádné glazované prvky. V oblasti přízemí se historická okna nedochovala. V jednom případě jsou tato nahrazena zazdívkou z luxferů, v dalších pěti zcela chybí. Dvě okna byla nejspíše novodobě nahrazena rozměrnou vratovou výplní. Okno v deváté okenní ose zleva zaniklo díky provedení jednoho z řady utilitárních přístavků. Stávající situace by mohla nasvědčovat skutečnosti, že vedlejší hala dobově zakrývala celou severní fasádu hlavní výrobní haly. Až patrně její druhotnou úpravou, tj. ubouráním, došlo ke stávajícímu obnažení stop po trojici okenních os na západním okraji severní fasády hlavní haly. Přízemní hala je přístupná pomocí dvojice vrat umístěných na východní straně. Na severní straně vedlejší výrobní haly se nachází torza či negativy po celkem 12 ks rozměrných oken. Uvedená okna byla provedena jako jednoduchá, kovová, členěná do 35 ks čtvercových tabulek stejného rozměru. V případě této fasády jsou okna seskupována svislými lizénami do trojic. Neodmyslitelnou součástí areálu továrny je její mohutný komín. Tovární komín je tvořen dvěma základními částmi. První z nich je mohutná soklová partie čtvercového půdorysu. Na ní je umístěno osmiboké tělo komína, které se směrem vzhůru zužuje a mění svůj průřez na kruhový. Obě popsané části jsou opticky odděleny mohutnou římsou. Horní část komína je stažena pomocí ocelových obručí. Komín propojuje s hlavní budovou přízemní kotelna o délce asi 14 m. Její uliční, tj. jižní, fasáda obsahuje trojici oken. Krajní z nich si doposud zachovaly svůj původní tvar se zaklenutím segmentového tvaru. Prostření okno je novodobě tvarově upraveno do čistě obdélného tvaru. Původní výplně se zde nedochovaly. K severní straně kotelny se přimyká jeden z utilitárních přístavků. V jeho případě není aktuálně zřejmé, zda se jedná o historickou stavbu či nikoliv. Jak již bylo řečeno výše, ze severozápadní strany se ke komínu přimyká torzo objektu technického určení a utilitárního provedení. Jeho jihozápadní stěna je provedena jako hrázděná. Tento objekt je výrazně vyšší než okolní přístavky. K severozápadní stěně částečně hrázděné stavby se dále přidružuje torzo dalšího přístavku. Toto je ovšem výrazně nižší než přístavek opatřený hrázděním.