torzo domu čp. 39

Stavba stála na obdélném půdoryse, byla patrová, zastřešená sedlovou střechou. Stavba byla orientována severozápadní okapní stranou rovnoběžně ke komunikaci, jihozápadní okapní průčelí vzhlíželo do dvora. Severozápadní roubená část stavby byla obytná, jihovýchodní opuková chlévní. Patro roubené části bylo vyneseno podstávkou. Dnešní stav stavby je torzální, severozápadní průčelí je v úrovni přízemí přezděné, patro je necitlivě přestavěné. Z chlévní části stavby je dochována pouze část stěny sousedící s komunikací, slouží coby ohradní zeď dvora. Obytná roubená část je po požáru dochována do úrovně patra, krov sedlové střechy byl zcela zničen. Zachována je část obvodového roubení. Provizorní zastřešení bylo provedeno pultovou konstrukcí krytou plechem. Lze konstatovat zánik památkové podstaty stavby. Severozápadní průčelí bylo dvouosé, osy procházely dvojicemi oken v přízemí, patře a štítu. Patro bylo vyneseno podstávkou. Štít byl konstrukčně řešen jako vazba párové stojaté stolice. Uvnitř stolice byl štít bedněn svisle, při bocích šikmě, v klesajícím směru od stojek stolice. Nad hambalkem štít bedněn do podoby rybího ocasu, ve stoupajícím směru od středu. Jihovýchodní dvorní okapní průčelí bylo po ubourání chlévní části šestiosé. Prvé tři osy tnuly okenní otvory v obou podlažích. Ve čtvrté ose byl v přízemí i patře umístěn vstup. V páté ose je umístěno okno v patře, v šesté okenní otvor v přízemí. Předěl mezi roubenou a zděnou částí probíhá v přízemí mezi druhou a třetí osou, v patře od vstupu ve čtvrté ose. Okenní výplně byly většinou dvoukřídlé, každé křídlo rozděleno na tři tabulky. Horizontálně byla fasáda rozdělena pavlačí, která byla natažena přes celéprůčelí. Střecha se skládanou krytinou byla projmuta dvěma páry větracích pásových otvorů, jež jsou většinou interpretovány jako sušící otvory pro uskladněný chmel. Krov byl řešen jako středová stojatá stolice, velmi typická pro roubené stavby na Litoměřicku. V polovině byl krov přepatrován, zřejmě pro zvýšení uskladňovacích kapacit. Velmi zajímavou částí stavby byla likvidovaná hospodářská část. Do dvora byla otevřena arkádovým způsobem. V přízemí byla chodba patra vynesena pěticí plně klenutých oblouků. Komunikace v patře byla prosvětlena čtveřicí půlkruhových otvorů. Při Jihovýchodním štitu budovy byla umístěna část, která zřejmě sloužila jako pokročilá sušárna chmele. Tato část o něco převyšovala budovu, byla kryta sedlovou střechou s menším sklonem. Působí tedy věžovým charakterem. Na střeše jsou patrné dva komíny. V přiléhající střeše, kryjící hospodářskou budovu je série větracích otvorů, které jsou typické pro chmelařské stavby. Vzhledem k faktu, že blízká Hošťka byla v 19. století chmelovým tržištěm evropského významu, je interpretace stavby jako sušárny chmele více než pravděpodobná. Jihozápadní štítová strana byla prostoupena dvěma vstupními otvory v přízemí a jedním středním v patře. Umožňovaly komunikaci mezi obytnou částí stavby a přisedající likvidovanou chlévní částí. Jihovýchodní okapní uliční průčelí je výjimečné dochovanou stěnou likvidovaného chléva. Jedná se o opukovou zeď prostoupenou sedmi ležícími obdélnými okenními otvory. V přízemí obytné stavby předstupuje před průčelí úzká přístavba, která je krytá pultovou stříškou. Prostoupena byla jedním oknem. Patro bylo roubené v celé ploše, bez oken.