Opevnění Jablonného v Podještědí bylo vybudováno jako fortifikační prvek využívající přirozené morfologie terénu, na kterém vzniklo samotné město. Hradby kopírovaly terénní hranu nevýrazné ostrožny, přičemž uzavíraly městský okruh na poměrně nepravidelném půdorysu. Vzhledem k převýšení terénu vně hradby došlo k vybudování hradebního příkopu pouze místně, zejména v severní části opevnění. První písemný doklad o existenci městských hradeb nalézáme k roku 1399, kdy se ale praví o již vybudovaných a fungujících hradbách. K založení městských hradeb tedy došlo dříve, snad již ve 13. století v souvislosti s rozvojem středověkého města. Městské opevnění bylo zbudováno jako lícované zdivo s litým jádrem zpevněné v nárožích a místně i plošně armováním z pískovcových bloků. Dodnes dochované části hradby vykazují u paty zdiva značnou šíři, a to až 160 centimetrů. Okruh městských hradeb posilovalo v jeho průběhu několik pravoúhlých bašt a byl prolomen dvěma dnes známými bránami. Horní brána na severní straně města není dnes již patrná. Dolní neboli Pražská brána na opačném konci města sloužila jako součást branské věže s mohutnou padací mříží. Na konci 19. století pozměnily celkový obraz městských hradeb stavební úpravy. Došlo zejména k poboření branské věže a později i k zániku Horní brány.