V jádru gotická jednolodní orientovaná stavba se dochovala v podobě vtisknuté poslední stavební úpravou, provedenou v 19. století. Na gotický pětiboce uzavřený presbytář s opěráky, k němuž se po S straně přimyká nízká obdélná sakristie, navazuje širší, vyšší loď, s výraznými nárožními opěráky při Z průčelí a obdélníkovým nízkým přístavkem J bočního vchodu. Presbytář a loď jsou zastřešeny sedlovou střechou, sakristie a J boční vchod střechou valbovou. Novodobou krytinou je "bonnský šindel". Uprostřed střechy lodi kostela se tyčí poměrně mohutná sanktusní věžice. Vnější plášť má hladkou omítku bílé barvy, kontrastující s kvádrováním opěrných pilířů. V závěru presbytáře jsou prolomena dvě hrotitě uzavřená okna, třetí okno je vsazeno v J stěně presbytáře. Loď je osvětlena čtveřicí neogotických hrotitých oken. Hlavní vstup do kostela je v Z průčelí - dvoukřídlé dveře jsou vsazeny do kamenného ostění s ušima a kapkami. Nad vstupem je umístěno sdružené, hrotitě uzavřené okno, ve štítu prolomeno kruhové okno. J boční vstup má segmentový portálek s klenákem. Sakristie je zvenčí přístupna pravoúhlým vchodem s kamenným ostěním.