Dům č.p. 32 se nachází v severní části Železného Brodu - Trávníků, na severozápadní straně u potoka Žernovníka. Hřebenem sedlové střechy s valbou je situován rovnoběžně s místní komunikací a potokem. Hlavní průčelí je orientováno jihovýchodně, podélná zadní vstupní strana je orientována severozápadně. Zadní štítová stěna je orientována severovýchodně. Štítové průčelí jihozápadně. Přízemní chalupa na obdélném půdorysu s křížovou světničkou, v jihozápadní části roubená, v severovýchodní patrová, zděná, s dvojicí sedlových střech ukončených nad zadním podélným průčelím s valbou. Zápraží je na jihozápadní podélné straně. Chalupa není podsklepena. Roubení je provedeno jednoduchým nárožním plátem; aby trámy nevybočovaly, byl v tomto spojení provléknut roubík z tvrdého dřeva. Dům má trojdílnou dispozici původně komorově chlévního typu, dnes po rekonstrukci a přestavbě komorového typu, pravé dispozice. Původní topeniště se nedochovalo, na levé straně ve střední části síně je dnes umístěn nový komín. Hlavní podélné průčelí (jihovýchodní) je složeno ze dvou základních částí; na levé straně je původní přízemní roubená světnice se dvěma okenními osami, na kterou navazuje v patře vestavěná roubená křížová světnička. Na pravé straně navazuje nová patrová zděná jednoosá přístavba. Průčelí se dochovala v původní podobě, přízemí (světnice) je roubené zpevněné třemi kleštinami, na krajích ještě s podpěrnými podstávkovými sloupky, které jsou ukotveny v poměrně vysoké podezdívce. V roubení jsou mírně předsazena dvě okna, dvojitá, dvoukřídlá, čtyřtabulková, členěna do kříže, příčník je ve dvou třetinách výšky okna, ven a dovnitř otvíravá. Mají jednoduchou dřevěnou šambránu a mohutnou parapetní římsu s oblými roky. V roubené zárubni je v podsíni umístěn vchod. Vstupní dveře, které jsou obdélné, rámové s výplněmi. Vestavěná roubená světnička v patře je předsazena před čáru domu, nesena třemi vyřezávanými sloupky s pásky, (čímž byla vytvořena již zmiňovaná malá podsíň v přízemí). Zastřešena je sedlovou střechou, na zadní straně domu ukončena valbou. V průčelí této světničky jsou v roubení vsazena dovnitř dvě okénka, s jednoduchou dřevěnou šambránou, mohutná parapetní římsa s oblými rohy, pod níž je zdobně vykrajovaná deska na poprsni (parapetní deska). Štít je členěn do tří horizontálních polí, každé z polí je ohraničeno bílou vodorovnou lištou, přičemž první a třetí pole mají tuto lištu zdobně vlnovkově vyřezávanou. Spodní pole a střední pole je bedněno svisle s krycími lištami, ve středním poli jsou zasazena dvě malá obdélná jednokřídlá, dvoutabulková okénka, členěna vodorovně, s úzkou dřevěnou šambránou, dřevěnou a parapetní římsičkou. Třetí pole ve vrcholu štítu je bedněno na střed - střechovitě. Levá - boční část světničky má ve středu roubení osazeno stejné okno jako v průčelí. Zděná část průčelí (na severovýchodě) je dnes znehodnocena přestavbou, je celá zděná, patrová, s jednou okenní osou. Ve zděném, hladce omítnutém přízemí, je zasazeno dovnitř, na šířku, jednoduché třítabulkové okno, s oplechovaným podokenní částí. V patře, které výškově navazuje na roubenou světničku, je vytvořeno „falešné roubení“, zděné lizény jsou natřeny šedou barvou. Ve středu je zasazeno v ose jedno novodobé, obdélné, dvojité, dvoukřídlé, dvoutabulkové okno, s oplechováním ve spodní části, osazeno dovnitř. Zadní zděné štítové průčelí (severovýchodní) je celé tvořeno novodobým přístavkem, který je zděný, patrový, v přízemí s novodobými rámovými vraty do garáže. Přízemí je obloženo pláty břidlicového obkladu. Patro je členěno do dvou okenních os. Tato okna jsou vsazena dovnitř v části falešného roubení, které pokračuje z jihovýchodního průčelí a je provedeno kolem celého zděného přístavku. Okna jsou dvojitá, dvoukřídlá, dvoutabulková. Štít je celý vyzděný, v jeho horní části jsou umístěná dvě malá obdélná okénka, vsazená dovnitř, vodorovně členěná ve dvou třetinách výšky vodorovnou příčkou. Podokenní prostor je opět oplechován. Střecha je zde mírně předsazena. Zadní (severovýchodní) podélné průčelí je členěno na dvě odlišné části, zděnou novodobou přístavbu a původní roubenou část domu. Zděná přístavba je patrová v patře, ve kterém jsou osazena dvě okna, totožná jako v severovýchodním štítovém průčelí. V přízemí je potom jedno podélné okénko položené na šířku, v pravé části zděné přístavby je nový vstup do domu. Jednokřídlé dveře zasazené dovnitř jsou obdélné, jednokřídlé se skleněnou výplní v horní části. Střecha je zde sedlová s valbou. Roubená část je položena na zděné podezdívce, v pravé části světnice už částečně vyzděná, část roubení se ještě zachovala, v roubení je osazeno v líci okno, členěním totožné s okny v jihozápadním štítovém průčelí, bez šambrány, s úzkou parapetní římsou. Hlavní štítové (jihozápadní) průčelí je přízemní, s roubením na vysoké zděné podezdívce, uprostřed zpevněné kleštinou, která je na ni ukotvena. Okna jsou osazena ve výšce podezdívky, jsou mírně předsazená v dřevěných šambránách s mohutnými parapetními římsami, jsou dvojitá, dvoukřídlá, čtyřtabulková, ven a dovnitř otevíravá s členěním do kříže, přičemž dělící příčka je ve dvou třetinách výšky okna. Štít je členěn do dvou horizontálních pásů, každý z pásů je ukončen lištou se zdobným (vlnkovým) vyřezávaným vzorem. Spodní část je bedněna svisle s krycími lištami. V horní části tohoto pole jsou dvě malá čtvercová jednotabulková okénka s vyřezáváním zdobenými šambránami. Horní část štítu je mírně předsazena, bedněna na střed - střechovitě. V tomto poli jsou uprostřed dvě malá kulatá větrací okénka. Střecha je na původní roubené části sedlová, nad zděným přístavkem a roubenou částí ukončená na severozápadě valbou. Komín je z režného zdiva, nahoře ukončený jednoduchým vystupujícím lemem. Stavebně-historický vývoj: Roku 1763 koupil tento domek František Šefr od své matky Anny Šefrové za 10 zl. Tehdy ještě stál na obci. Roku 1766 koupil domek Jan Daníček. 1785 byl majitelem Frantz Schäfer. K datu 1796 se uvádí, že „kovárna Hynka Kitla byla potokem pobořena.“ V první polovině 19. století vlastnil dům Ignác Kitl. Roku 1843 byl majitelem Josef Brož. V 80. letech 19. století byl majitelem František Hušek, týž byl uváděn i k roku 1900. Roku 1931 byla majitelkou Pavlína Hudská. V padesátých letech se stal majitelem domu Rudolf Kulstein.