Starší kostel pochází nejspíše z druhé poloviny 13. století a lze u něj předpokládat přestavbu či rekonstrukce před rokem 1329 včetně. Původně se jednalo o jednolodní orientovaný kostel s lodí na půdorysu obdélníku a odsazeným, přímo uzavřeným presbytářem. Dodnes se zachoval pouze závěr a úseky zdí obdélné lodě, její základové zdivo je skryto pod terénem. Presbytář je vystavěn z opracovaných kvádrů, necelý metr nad současným terénem odsazen soklem. Pod korunní římsou probíhá obloučkový vlys, vytesaný do větších i menších kamenných kvádrů. Ve východním štítu se zachovala trojice malých okenních otvorů – vrchní je kruhové s tesaným čtyřlístkem. Závěr je klenut křížovou klenbou bez žeber. V jeho ose je proraženo úzké převýšené okno s rustikálně pojatou trojlistou jeptiškou, jehož špaleta je zdobena naturalisticky pojatými lístky. V jižní stěně je proraženo mladší okno, v severní stěně zachován sanktuář vrcholící vimperkem flankovaným fiálami. Po obdélné lodi se zachovaly pouze úseky při hrotitém vítězném oblouku a do velké míry i zdivo dnešní průčelní věže pozdně barokního kostela — ve druhém poschodí je v severní stěně probourán úzký sedlový portálek gotického původu. Buď vedl z půdy staršího kostela do věže, jejíž zdivo bylo pojato do té současné, nebo je v dnešní věži pojat pouze úsek jižní stěny lodi staršího kostela, který byl portálem přístupný z dnes neexistujícího objektu.