zámek

Zámecká budova nepravidelného půdorysu vznikla postupnými dostavbami v jednotlivých vývojových etapách. Západní křídlo s osmibokou věží spolu s východním křídlem tvořilo původní čtyřstrannou dispozici středověkého hradu uzavřenou na severní straně baštou s branou a na jižní straně ohradní zdí. Západní křídlo je vybudováno na vysoké podnoži, v níž byly při přestavbě proraženy pravoúhlé okenní otvory a vstupy. Na straně do nádvoří traktováno sedmi okenními osami, druhá a šestá okenní osa je slepá. Západní křídlo je dvoupatrové s nízkým půdním patrem. Okna v přízemí lemována šambránou s klenákem ve vrcholu. V prvním patře okna zvýrazněna pilastry s kompozitními hlavicemi posazenými na průběžné podokenní římse. Pilastry nesou úseky rovných nadokenních říms. V parapetním poli figurální a rostlinné reliéfy. Okna druhého patra zdobena profilovanou šambránou, úseky nadokenních říms posazených na úzkých konzolách a s pásem rozvilinového dekoru v podokenních plochách. Hladká fasáda završena dekorativním pásem rozvilin pod korunní římsou, která je nesena konzolami a zdůrazněna pásem zubořezového ornamentu. Před jihozápadní nároží předstupuje osmiboká věž na vysokém soklu. Prolomená pěti pravoúhlými okenními osami. Korunní římsa na konzolách nese atikové patro věže s hodinovým strojem a zábradlím kolem vyhlídkové terasy, umístěné na ploché střeše. Před západní stranu je představena do výše prvního patra terasa přístupná ze zámku a uzavřená litinovým zábradlím. Architektonické členění shodné jako na straně nádvoří. Z hladké fasády vystupuje na severní straně rizalit původní středověké hranolové obytné věže, členěný dvěma pravoúhlými okenními osami a armováním v nároží. Východní křídlo zámku se středověkým jádrem a dochovanými figurálními reliéfy původních renesančních arkád, který vystupují z hladké fasády. Figurální a zoomorfní hlavice sloupů arkád byly nalezeny v základech ohradní zdi zahradnictví a zde jsou osazeny druhotně. Mezi prvním a druhým oknem je druhotně osazena pravoúhlá deska s nápisem provedeným gotickou minuskulou: Anno Dom / ini millesi(mo) / quoad (ragesimo) LIII. Mezi druhou a třetí okenní osou osazeno poprsí šlechtice, pravděpodobně Jana III. ze Žerotína (?), iniciátora renesanční přestavby zámku. Hladká dvorní fasáda členěna vysokým soklem se slepými okenními osami a dvěma pravoúhlými vstupy. První, druhé i půdní patro akcentováno 2+2+2 sdruženými okenními osami lemovanými šambránami na parapetních římsách a úseky rovných nadokenních říms. Fasáda završena hladkým vlysem a profilovanou podstřešní římsou. Na jižní straně tohoto křídla jsou osazeny mezi 1. a 2 patrem alianční erby Jiřího z Kravař a Kateřiny z Valdštejna. Fasáda hladká, členěná dvěma pravoúhlými okenními osami s profilovaným šambránami a úseky rovných nadokenních říms. Na východní straně tohoto křídla odkryta dvě drobná středověká okna s kamenným ostěním. Severní strana východního křídla otevřena jednou okenní osou a přímo napojena na spojovací trakt s průjezdem a schodišťovou halou. Severní křídlo zámku bylo postaveno v polovině 19. století přestavbou renesančního křídla se dvěma patry arkád. V přízemí je průjezdní hala nesená dórskými kanelovanými sloupy, na níž na východní straně navazuje reprezentativní schodiště. Fasáda na severní straně hladká, členěná rizalitem se dvěma okenními osami a v prostoru schodiště, pro symetrii, jsou tři slepé okenní osy. Z fasády vystupuje podlouhlý průjezd uzavřený dvoukřídlými prosklenými dveřmi. Z uzavřené hmoty zámku vystupuje na severní stranu kolmý trakt opět na vysoké podnoži v přízemí. V 1. patře je fasáda traktována dvěma sdruženími okenními osami, z nichž vždy jedna je slepá. Druhé patro člení dvě okenní osy lemované pilastry s římsovou hlavicí. Trakt je završen trojúhelníkovým štítem. Na straně do parku je na západní straně tento trakt prolomen třemi pravoúhlými okenními osami v hladké fasádě lemovanými šambránami. Na kolmý trakt navazuje spojovací budova propojující zámek s barokním stavením purkrabství v západní části parku. Tato jednopatrová budova obdélného půdorysu se, po přestavbě od poloviny 19. století, stala plnohodnotnou součástí zámku.