areál kláštera premonstrátek a zámku s farním kostelem Narození Panny Marie, 3. - 26. objekty I. nádvoří, 7. - 9. objekty provizoriátu, 7. budova provizoriátu Areál kláštera a zámku s kostelem tvoří západní část obce. I. nádvoří je v rámci areálu při jeho východním okraji, západně za vstupním objektem, přičemž budova provizoriátu je v západní části jeho severní strany. Tzv. provizoriát neboli také tzv. letní prelatura je nepodsklepená patrová hladce omítnutá zděná dvoukřídlá budova postavená na půdorysu písmene “L” pod valbovou střechou krytou pálenými raženými taškami - dnes je doplněna několika novodobými malými pultovými vikýři. Vodorovně má fasády členěny profilovanou korunní, pásovou dole profilovanou kordonovou římsou a na hlacvním průčelí jednoduchým soklem. V patře má budova na nárožích lisény s pásovou bosáží. V přízemí má dvojitá ven a dovnitř otvíravá dvoukřídlá šestitabulková okna osazená v líci fasády v pískovcových šambránách s obrysovou lištou, ušima na všech čtyřech rozích a drobným zdvihem (o obrysovou lištu) vnějšího obrysu ve střední části překladu. V patře jsou dvojitá ven a dovnitř otvíravá čtyřkřídlá šestitabulková okna osazená v líci fasády v šambránách s obrysovou lištou, ušima a zdvihem (jako u oken v přízemí), vyrůstajících z pískovcových podokenních říms, mají parapety s pásovými sokly a v podstatě vždy s obdélnými vpadlými hrubě omítnutými zrcadly - na zahradních a dvorních průčelích jsou pouze namalována. Mezi vnější a vnitřní výplní jsou okna opatřena mřížemi, v výjimkou těch v patře hlavního průčelí. Hlavní vstupní jižní průčelí hlavního jižního křídla (obrácené do prostoru I. nádvoří) je devítiosé. Z toho tři střední osy patří střednímu mělkému rizalitu zakončenému trojúhelným tympanonem, provázeným atikovou zídkou, na níž je osazena socha sv. Josefa s Ježíškem mezi dvěmi dekorativními vázami - všechny tři prvky jsou pískovcové. Okna patra jsou nad šambránami doplněna suprafenestrami, nebo (ty v 1., 3., 7. a 9. ose) hlavním klenákem s trojicí kanelur s píšťalami, rizalit má v patře tři lisénové rámy a okna v nich mají parapety na bocích konkávně prohnuté. Ve 2. ose je portál hlavního vstupu. Tvoří jej dvoukřídlé dovnitř otvíravé levé barokní dveře (na čelní straně se soustřednými na koso postavenými čtverci vyskládanými z prkének) s původním kováním osazené v pískovcovém profilovaném ostění s mělkým segmentem vzedmutým středem překladu s reliéfem ozdobeným hlavním klenákem. Po stranách ostění úzké lisénky, nahoře ozdobené girlandami visícími z patních římsiček. Nad tím vším supraporta tvořená neúplným segmentovým okřídleným frontonem (na křídlech nad konzolami zalamovaným) neseným dvěmi dvojicemi volutových konzol - jedna konzola z dvojice je nad bočnicí ostění umístěná čelně a má jeho šířku, druhá nad lisénkou z boku. V poli supraporty převážně vegetabilním ornamentem vytvořená kartuš zakončená na vrchu andělčí hlaničkou, v ní ve vavřínovém věnci erb Josefa Miky probošta doksanského: čtvrcený španělský štít (na stranách vybíhající v akantové lístky) se srdečním štítkem v němž tři růže (zde stylisovány naturalisticky jako poupata, nikoli v heraldické stylisaci) v postavení 1, 2, v 1. a 4. poli čtvrceného štítu korunované L (český král Ludvík Jagellonský), ve 2. a 3. poli český lev - ve 3. poli kupodivu bez koruny, nad štítem infulovaná polopostava sv. Materny s knihou v pravici a berlou v levici, po jejích stranách písmena proboštova monogramu: IM - PD (Josef Mika praepositus Doxanensis). Nad postranními úseky průčelí je ve střeše po valbovém vikýři s volutovými křídly a ovalným oknem v ploché šambráně se svazkovým hlavním klenákem zasahujícím do bohatě profilované ve středu segmentem vzduté římsy. Východní boční zahradní průčelí hlavního jižního křídla je dvouosé, okna patra mají nad okny suprafenestry, přičemž to v 1. ose je zaslepené. Severní zadní zahradní průčelí (přesněji jeho východní podstatně větší část) hlavního jižního křídla je v podstatě dvouosé. Na trojosé ho doplňuje třetí osa, v níž jsou novodobá malá okénka bez šambrán, proražená nejspíše v roce 1947, při zřizování koupelny a záchodu. V 1. ose v patře je okno zaslepeno a v přízemí je vybouráním parapetu změněno na zadní vchod. V něm jsou osazeny dvoukřídlé pravé dovnitř otvíravé rámové dveře o osmi zasklených výplních, opatřené na vnější straně novodobými dvoukřídlými mřížemi napodobujícími mříže barokní. Východní zahradní průčelí vedlejšího západního křídla je dvouosé. Ve 2. ose v patře má oválné na výšku postavené okno v ploché obdélné šambráně se čtvrtkruhy vybranými rohy a na horních třech vnějších stranách s naznačenými klenáky, v přízemí (v ostění obdobném šambránám sousedních přízemních oken) jsou v líci fasády osazeny levé ven otvíravé plechem pobité dveře. Západní dvorní průčelí vedlejšího západního křídla se obrcí na východní straně do dvorku obestavěném jinak klášterním kostelem na západé a severu, a prelaturou na jihu. Průčelí je i s kosmým úsekem na jižní straně tříosé, v přízemí má ve 2. ose v segmentovém výklenku osazeny v dřevěné zárubni novější dveře (asi z konce 19. století) a ve třetí ose výklenek. V patře, v severovýchodním koutě dvorku, je přístavek přístupu na proboštskou oratoř v klášterním chrámu. Naproti němu, v malém západním úseku severního průčelí hlavního jižního křídla budovy, je v patře malé okénko od topné komory proražené asi v roce 1947.