areál kláštera premonstrátek a zámku s farním kostelem Narození Panny Marie, 3. - 26. objekty I. nádvoří, 19. - 26. objekty pivovaru, 19. pivovar Areál kláštera a zámku s kostelem tvoří západní část obce. I. nádvoří je v rámci areálu při jeho východním okraji, západně za vstupním objektem, přičemž pivovar stojí na jeho východní straně, jeho severní část je jižním pokračováním vstupního objektu čp. 2. Dnešní pivovar je srostlicí čtyř nepodsklepených zděných hladce omítnutých budov. Severní, v podstatě renesanční, dvoupatrová budova s podkrovním polopatrem je pokračováním vstupního objektu čp. 2, je postavena na obdélném půdorysu a má sedlovou střechu krytou bobrovkami na husté laťování a opatřenou odvětráním. Na jihu stojí barokní dvoupatrová asi o polovinu širší budova postavená na obdélném půdorysu (s východním průčelím v jedné linii s východním průčelím budovy severní) pod sedlovou střechou krytou raženými pálenými taškami se štíty na severu a jihu, na východní straně střechy je vysoký oktogonální cihlový komín kotelny varny z doby kolem roku 1870. Proluka mezi nimi byla zastavěna ještě v baroku, v šíři budovy barokní, ale se střechou a s výškovým členěním budovy navazující na vstupní objekt - čili dvě patra s podkrovním polopatrem pod sedlovou střechou, na nároží zvalbenou. Čtvrtý objekt byl postaven roku 1865 do kouta mezi budovu severní a širší budovu proluky. Skládá se ze dvou částí, na zhruba čtvercovém půdorysu je postavena třípatrová věžová budova hvozdu se sedlovou střechou krytou dvojitě pálenými bobrovkami na řídké laťování a mezi ní a budovou proluky je dvoupatrový objekt schodiště pod pultovou střechou, krytou dnes ocelovým plechem. Do kouta mezi věžový hvozd a severní budovu byl na závěr postaven přízemní přístavek skladu uhlí s falešným hrázděním na průčelích a s pultovou střechou se sedlovým vikýřem se segmentovými dvířky krytou pálenými bobrovkami na husté laťování, v čelní západní stěně má segmentový dveřní otvor. Západní hlavní podélné do I. nádvoří obrácené průčelí je (bez přístavku) jedenáctiosé, rozdělené podle příslušnosti k jednotlivým budovám na 2 + (2 + 2) + 1 + 4 okenní osy. První dvě osy patří severní budově, průčelí má zde fabionovou dole profilovanou římsu. V 1. ose je okenní otvor podkrovního polopatra pod korunní římsou, pod ním dvoukřídlé svisle bedněné dovnitř otvíravé dveře v dřevěné zárubni od 1. patra a pod nimi v dřevěné zárubni zhruba čtvercové dvoukřídlé dvanáctitabulkové okno od přízemí. Ve 2. ose totéž okno od přízemí, ale v pískovcové šambráně s obrysovou lištou, nad ním obdélný otvor od 1. patra a nad ním dvě šířkově obdélná okna v pískovcových šambránách s obrysovou lištou (jedno od 1. a druhé od 2. patra) a nahoře čtvercový okenní otvor jako v 1. ose. Další dvě osy náleží štítovému průčelí budovy hvozdu, které má sokl a lisénový rám na horních dvou stranách štítu zakončený ploše profilovanou korunní římsou. V malém vystouplém zrcadle ve štítě letopočet: “1867.”. Ve třech patrech má (či spíše mělo) segmentová dvojitá ven a dovnitř otvíravá šestitabulková jednokřídlá (vnitřní dvoukřídlá) okna osazená do špalet štukových šambrán s obrysovou lištou. Ve stejných šambránách je i dveřní otvor s dvěmi slepými okny po stanách v trojosém přízemí. Boční severní průčelí hvozdu má pouze korunní římsu a ve dvou osách v patrech stejná okna jako ve výše popsaném štítovém průčelí. Další dvě osy náleží objektu schodiště - byla zde dvojitá dvoukřídlá šestitabulková (ve 2. patře čtyřtabulková) ven a dovnitř otvíravá okna osazená v líci fasády, pouze ve 2. ose jsou dvoukřídlé asymetrické pravé dovnitř otvíravé rámové dveře o šesti výplních osazené v asi druhotně použitém pískovcovém ostění s vnější obrysovou lištou - u překladu na stranách vynechanou. Následující osa patří zastavěné proluce s touž korunní římsou, jakou má severní budova. V ose jsou okenní otvory s nepůvodními výplněmi, ten ve 2. patře změněn na dveře s dřevěnou konzolami nesenou plošinkou v úrovni podlahy a s traverzou trčící nad jeho překladem pro zavěšení kladky. Poslední čtyři osy náleží západnímu průčelí vlastního barokního pivovaru. To má fabionovou dole profilovanou korunní římsu, ve 2. patře ve všech osách po okenním otvoru s v líci fasády osazenou žaluzií ve štukové šambráně s obrysovou lištou. V 1. a ve 2. ose v 1. patře je po obdélném šířkově situovaném okně v pískovcové šambráně opatřené mříží (o 2 x 4 prutech) a v přízemí jsou okenní otvory bez výplně. V 1. ose v 1. patře jsou pod výše uvedeným oknem dvoukřídlé svisle bedněné svlakové dveře, před nimi podesta nesená ocelovými válcovanými “I” nosníky, která je přistupná ze severu po dřevěném schodišti opatřeném i s podestou dřevěným zábradlím. Ve 3. ose jsou ve dvojnásobně vysokém poměrně mohutném zděném a hladce omítnutém ostění osazeny dvoukřídlé dovnitř otvíravé levé rámové dnes zeleně natřené dveře o deseti výplních (v uspořádání 2 x 2, 2, 1) vstupu do přízemní varny, nad nimi stejně velký nadsvětlík. Je v něm osazeno jednoduché pevné “tovární” okno o 7 x 6 tabulkách. Ve 4. ose jsou takové dveře dvoje, podstatně užší a těsně vedle sebe. Oboje mají nadsvětlíky o 7 x 4 tabulkách, které zde osvětlují 1. patro, dveře na severní straně jsou dvoukřídlé ven otvíravé pravé svlakové a na jižní straně dvoukřídlé dovnitř otvíravé levé rámové o šesti výplních, z nichž ta horní jižní je zasklena šesti tabulkami. Jižní boční štítové průčelí je z podstatné části zastavěno domkem při pivovaru a budovou štoků, jeho štít se však pohledově uplatňuje téměř celý. Ten je tvořen nad korunní římsou (ta je stejná jako na podélných průčelích, ale je umístěna o něco níž) soklem zakončeným nahoře pásovou římsou, na něm stojí dva poměrně úzké pilastry nesoucí trojúhelný fronton s malými křidélky. Po stranách pilastrů volutová křídla a mezi nimi pole s lisénovým rámem a se čtyřmi šířkově postavenými volskými oky v postavení 2, 2 ve štukových šambránách s obrysovou lištou - asi později dolní východní nahrazeno dveřním otvorem, který zasahuje až do soklu. Stejný štít (ale pouze se dvěmi volskými oky) stojí nad původním (dnes zcela zastavěným) severním průčelím vlastního barokního pivovaru. V trojúhelných frontonech byly reliéfy vavřínových věnců s erby probošta v severním štítě a erbem konventu v jižním - zde je ještě patrný. Pravděpodobně byly udělány podle erbů na dříku soklu mariánského sloupu na I. nádvoří kláštera.