konvent

areál kláštera premonstrátek a zámku s farním kostelem Narození Panny Marie, 27. - 34. objekty II. nádvoří, 31. konvent čp. 1 Areál kláštera a zámku s kostelem tvoří západní část obce. II. nádvoří je v rámci areálu zhruba v centru jeho zastavěné části, na jižní straně kostela Narození Panny Marie. Konvent stojí na západní straně zastavěné části celého kláštera a ve II. nádvoří (v jižní části jeho západní strany) se uplatňuje pouze honosným hlavním vstupním štítovým východním průčelím jižního křídla. Zbytek jeho budovy je od II. nádvoří oddělen arkádovou stěnou, III. nádvořím, kostelem a hospodářským dvorem. Jedná se o patrový částečně podsklepený zděný převážně hladce omítnutý objekt postavený na půdorysu širokého písmene “U” (kde spodní část písmene tvoří velmi dlouhé západní křídlo a stojky krátká křídla, kolmé severní a jižní, připojené v tupém úhlu) pod valbovou střechou (se štítem pouze na východním průčelí jižního křídla) krytou v severní a střední části pálenými bobrovkami na husté laťování, v jižní části dosud nevhodně frankfurtskými taškami z ocelového červeně natřeného plechu. Budova konventu od počátku sloužila ve své jižní části konventu (její jižní a západní křídlo zde na jižní straně kostela tvořilo nádvoří klausury) a v severní části noviciátu (její severní a západní křídlo na sever od kostela tvořilo nádvoří noviciátu). Hlavní východní vstupní štítové průčelí jižního křídla je pětiosé, dvoupatrové (druhé patro je pouhou kulisou pouze patrového objektu), celé vyzděné z pískovcových kvádrů, s přízemím (odděleným od pater pásovou, krepovanou, dole profilovanou, kordonovou římsou) tvořícím sokl patrům, které jsou spojeny vysokým řádem “jónských” svazkových pilastrů. Přízemí má jednoduchý krepovaný sokl a pilastry zde mají pod kordonovou římsou vlys oddělený od dříku oblounem. V patrech mají pilastry bohatě ztvárněné hlavice, plně profilované patky a sokly (nahoře zakončené profilovanou římsou, která je zároveň krekovanou balkánovou římsou 1. patra), nesou úplné krepované kladí, jehož římsa je korunní římsou průčelí. Vlys má nad pilastry rozety a v polích mezi nimi akantové ornamenty. Ve středmím poli, ve 3. ose, je z kladí vypuštěn architráv a do akantového ornamantu je ysazeno vypouklé obdélné po stranách zakulacené zrcadlo s dvouřádkovým chronogramem: “DOXANENSIBVS VESTALIBVS / EXSTRVCTVM.” což znamená letopočet 1697 a v překladu: “Doksanským vestálkám postaveno (roku 1697).” Dříky soklů pilastrů (s vystouplými zrcadly s diamantovým řezem) a parapetní pole mezi nimi mají dole, nad kordonovou římsou, jednoduchý pásový krepovaný sokl. V přízemí, v 1., 2. a ve 4. ose je po dvojitém obdélném čtyřkřídlém šestitabulkovém dovnitř otvíravém okně osazeném ve špaletě (s barokní mříží) šambrány s dvojitou vnější obrysovou lištou vyrůstající z profilované podokenní římsy. Ve střední 3. ose je portál hlavního vstupu. Je pravoúhlý se zakulacenou odsazenou vnitřní hranou (osazen dvoukřídlými dovnitř otvíravými levými dveřmi pobitými na čelní straně prkénky vyskládanými kolem čtyř na koso postavených čtverců) a vložen do prosté edikuly. Ta má dvě lisény, dole s jednoduchými sokly a nahoře s úseky úplného kladí jejichž římsu tvoří půlkruhový okřídlený fronton, v jehož poli je proražen osmnáctitabulkový světlík. Vlys nad lisénami tvoří dosti ploché volutové konzoly, mezi nimi vpadlé obdélné zrcadlo v němž je další obdélné zrcadlo, tentokrát vystouplé a na stranách rozšířené o odsazené půlkruhy. V něm nápis: “VENISPONSACHRISTI” - správně by měl být rozdělen do tří slov: “VENI SPONSA CHRISTI”, což v překladu znamená: “Přijď, nevěsto Kristova”. Na frontonu tři andílci přidržující plodové a květinové festony, jeden sedí na jeho vrcholu a dva stojí na jeho krátkých křídlech. V 5. ose boční dvoukřídlé dovnitř otvíravé rámové dveře o čtyřech výplních (výplně vyskládány z prkének, na jižním křídle šikmo a na severním kosmo kladenými) osazené v ostění s dvojitou vnější obrysovou lištou a s nadsvětlíkem o třech tabulkách. V 1. patře jsou dvojitá čtyřkřídlá šestitabulková ven a dovnitř otvíravá segmentová okna osazená v líci fasády v šambránách (s uchy a kapkami a s dvojitou obrysovou lištou) rostoucích z výše uvedené balkánové římsy. Pouze okno ve 3. střední ose se liší, je (na rozdíl od výše uvedených) jednoduché osmitabulkové dovnitř otvíravé osazené ve špaletě a jeho šambrána má k čelní ploše přidělánu barokní mříž. Ve 2. patře jsou v 1. a 5. ose je po slepém segmentovém okně v šanbráně se segmentovou okřídlenou nadokenní římsou vyrůstající z podokenní římsy ozdobené dole na krajích do volut stočenými akanty. V ploše oken reliéfy andílků, v 1. ose trojice s květinovou ratolestí, v 5. ose dvojice s ratolestí se třemi růžemi. Ve 2. až 4. ose jsou konchami s mušlemi zaklenuté niky v edikulách s protrženými krepovanými segmentovými frontony nesenými pilastry s akantovými hlavicemi s úseky úplných kladí nad nimi. Vlysy těchto úseků nesou rosety a plochy frontonů vyplňují do volut stočené akanty, pouze ve střední 3. ose je z akantů ohraničena plocha ve tvaru kartuše. Základem edikul jsou římsy nesené trojicí volutových konzol, postranní jsou ozdobeny akanty, střední nad to rosetou a vpadlým oválným zrcadlem se jménem světce, kterého sochu konzola v nice nese. Ve 2. ose je to socha sv. Vavřince, nápis: “S:LAVRENTIVS”, ve 3. ose socha sv. Materny, nápis: “S:MATERNVS” (pod touto sochou je navíc podstavec, na nějž se přesunula roseta z konzoly) a ve 4. ose socha sv. Kandida, nápis: “S:CANDIDVS”. Prostřední nika se sochou sv. Materny je o něco vyšší, proto je nad ní u kladí korunní římsy vynechán architráv, jak bylo již výše uvedeno. Nad středními třemi osami (2., 3. a 4.) je nad korunní římsou trojúhelný štít v jehož středu je reliéf aliančního erbu kláštera v kartuších nesených trojicí andílků. Heraldicky vpravo je erb proboštův (v hlavě štítu rostoucí postava sv. Materny v biskupském ornátu s mitrou na hlavě a s berlou v levici, zbylé pole čtvrceno se srdečním štítkem se třemi růžemi v postavení 1, 2, v 1. a 4. poli korunované písmeno “L” a ve 2. a 3. poli jednoosasý lev - správně by to měl být lev český, tedy dvouocasý a korunovaný), heraldicky vlevo erb konventu (v horní části štítu v oblacích na srpku měsíce sedící korunovaná Madona s Ježíškem sedícím ji na pravé noze, dole ze spodního okraje štítu vyrůstající trojice modlících se premonstrátek). Východní průčelí severního křídla, je tříosé, dnes je obrácené do hospodářského dvora, dříve byla k němu přistavěná pilířová kůlna. Oproti výše uvedenému popisu nemá v patře pilastry a přízemí, s výjimkou z pískovcových kvádrů vyzděného soklu, je bez členění úplně. Profilace korunní římsy a obloun pod jejím vlysem osekány. V patře v lisénových rámech jsou v 1. a 3. ose slepá okna bez šambrán, pouze ve 3. ose je zachována podokenní římsa, ve 2. ose je v torzu pískovcové šambrány zachováno sdružené okno bez výplní. Severní průčelí severního křídla, je desetiosé, mělkým středním rizalitem rozdělené na 4 + 3 + 3 okenní osy. Obrácené je do severní části konventní zahrady. Oproti výše uvedenému popisu nemá v patře pilastry a přízemí, s výjimkou z pískovcových kvádrů vyzděného soklu, je bez členění úplně. V patře v 6. ose (ve střední ose rizalitu) a v 9. ose má místo běžného okna okno sdružené a v přízemí pod oknem v 5. ose je segmentem valeně zaklenutý vstup do suterénu přístupný po dvouramenném cihelném schodišti s vnějším ramenem směřujícím podél průčelí k západu. Okna v přízemí mají šambrány s dvojitými obrysovými lištami. Západní průčelí západního křídla je celkem dvacetišestiosé, rozdělené středním rizalitem (předstupující jednou osou) na 10 + 7 + 9 os a je celé obrácené do konventní zahrady. Severní desetiosá část průčelí, se oproti výše uvedenému popisu liší v prvních dvou osách. V patře nejsou po stranách 1. osy pilastry a ve 2. ose (se sdruženým oknem) není lisénový rám, pouze je dole spojen pilastr na jižní straně s odsazením na straně severní. V přízemí jsou první dvě osy bez členění, odsazeny od zbytku průčelí, a pouze s jedním oknem v jejich společném středu. V ostatních osách je po výše uvedených oknech, pouze v 6. ose v patře je okno sdružené. Severní boční průčelí středního rizalitu je oproti výše uvedenému popisu v přízemí bez členění, pouze na nároží má pilastr. Okna v obou podlažích jsou slepá, v patře má jeho šambrána profilovanou podokenní římsu nahrazenu pouhým pasem, v přízemí šambránu nemá a jeho zazdívka lícuje s fasádou. Sedmiosé průčelí středního rizalitu má oproti výše uvedenému popisu místo jednotlivých pilastrů jejich dvojice, v patře má sdružená okna a v přízemí jsou slepé oblouky ohraničeny profilovanými šambránami, které vyrůstají, zrovna tak jako šanbrány do těchto slepých oblouků vložených oken, z balkánové profilované římsy. V 5. ose tato šambrána tvoří ostění dvoukřídlým pravým dovnitř otvíravým rámovým zaskleným dveřím o osmi výplních s půlkruhovým nadsvětlíkem o šesti tabulích. Při pozdějších utilitárních stavebních úpravách byl v patře jeden z dvojice pilastrů odstraněn a nahrazen oknem. Stalo se tak po obou stranách 4. osy a na severní straně 7. osy. Jednoosé jižní boční průčelí středního rizalitu, je v přízemí bez členění, pouze na nároží má pilastr, v obou podlažích po okně. Jižní devítiosá část průčelí, má oproti výše uvedenému popisu v přízemí slepé oblouky ohraničeny profilovanými šambránami, které vyrůstají, zrovna tak jako šanbrány do těchto slepých oblouků vložených oken, z balkánové profilované římsy. V 9. ose v patře chybí lisénový rám. Ve osách v přízemí i v patře jsou výše popsaná okna, pouze v 1. ose v patře je okno sdružené, u ostatních oken v patře jejich šambrány nevyrůstají z podokenních říms, ale z dolních okrajů lisénových rámů. V poslední 9. ose v patře je okno nahrazeno dvoukřídlými zasklenými dovnitř otvíravými dveřmi opatřenými dvokřídlými ven otvíravými dveřnicemi. Vedou na k 8. a 9. ose v přízemí přistavěné pergolové terasy se schodišti, kde před 8. osou jsou součástí této přístavby pravé dovnitř otvíravé dveře směřující do interiéru konventu. Jižní průčelí jižního křídla je osmiosé s jednoosým poměrně mělkým rizalitem na západní straně. Průčelí je s výjimkou korunní a kordonové (ta má mimo rizalit dole mnohem jednodušší a drobnější profilaci) římsy bez členění, v přízemí je mírně eskarpovitě šikmé. Okna jak v popisu výše uvedeno, pouze v 1. a v 8. ose v přízemí chybí, ve 2. ose jsou okna sdružená čtyřkřídlá ven a dovnitř otvíravá osazená v líci fasády, v 1. a v 5. ose v patře jsou okna čtyřkřídlá ven a dovnitř otvíravá osazená v líci fasády, a všechna okna mimo v 1. a ve 2. ose patra mají šambrány bez podokenních říms. Malá část průčelí je vyzděna z pískovcových kvádrů, na ní se dochovalo jejich barevné řešení, kde architektonické články byly červené a plochy světlé, asi bílé či velmi světle okrové, cvikly s diamantovým řezem modrošedé. Dnes jsou u nově opravených průčelí omítky natřeny bíle a pískovcové části jsou ponechány bez nátěru. Interiér suterénu je rozdělen do dvou oddělených sklepních útvarů. Severní sklepy jsou pod severním traktem severního křídla. Dnes se jedná o čtyři valeně zaklenuté místnosti s hliněnou podlahou, přístupné od roku 1827 dvouramenným schodištěm z konventní zahrady ústící do druhé místnosti od západu - viz popis severního průčelí severního křídla. Původně byly přístupné schodištěm ústícím do jihozápadního kouta první místnosti, toto schodiště bylo pokračováním schodiště situovaného ve styku západního a severního křídla konventu, zrušeného v letech 1825 - 1827, později bylo napojeno na přístavek v koutě mezi výše uvedenými křídly, ten byl ale také zbourán. Asi na začátku 19. století byly tyto sklepy rozšířeny o část vybudovanou pod konventní zahradou, na sever od původních, přístupnou z jejich třetí místnosti od západu. Dvě lodi tohoto prostoru,kolmé ke starším sklepům, mají po třech polích valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi, odděleny jsou pilíři obdélného půdorysu a podlahu mají vysypánu pískem. Dnes jsou rozděleny novodobými příčkami do pěti místností. Jižní sklepy jsou pod jižní polovinou západního křídla. Jedná se o trojtrakt, jehož střední trakt je o malinko užší než oba postranní. Trakty mají valené klenby s trojbokými výsečemi vázanými na asi dodatečně proražené oblouky středních zdí. Střední trakt je ve středu délky přerušen dvěmi mladšími zdmi, které mají zhruba čtvercový prostor mezi sebou zaklenut českou klenbou a dělí tak sklepy na severní a jižní část. Západní trakt severní části má asi dvojnásobnou šířku, protože se nalézá pod rizalitem západního průčelí konventu. Sklepy jsou přístupné středním traktem ze severu, schodištěm, které je vlastně pokračováním hlavního schodiště konventu v jihovýchodním nároží rizalitu východního průčelí jeho zapadního křídla. Hned za vstupem z tohoto schodiště je v severním konci středního traktu další cihelné schodiště, které vyrovnává rozdíl mezi původní úrovní podlah a úrovní novou, která vznikla v klasicismu prohloubením sklepů asi o 2.5 m. Další přístup byl po schodišti v přístavku v severní části východního traktu (severně od středu sklepů), které vedly ze střední části sklepa do dveří v přízemí jižní části východního průčelí západního křídla konventu. Dnes jsou však zaslepeny a do přízemí objektu již vůbec nezasahují. Podlahy jsou v západním traktu dlážděny cihlami (s betonovými vysprávkami), ve středním cihlami a z části kamenem a ve východním traktu valouny. Interiér přízemí a patra jižního a jižní části západního křídla je trojtraktový, kde ve středním kraktu jsou střední chodby s valenou klenbou s dvojicemi trojbokých výsečí, většinou styčných, v patře mimo křížení (se stejně zaklenutými na ně kolmými prostorami) protějškových. Po jejich stranách jsou po přestavbě v roce 1947 většinou plochostropé byty, v přízemí se zachovalými klenbami nad dodatečnými podhledy. V jižním křídle v přízemí na jižní straně jsou dva byty, tak i v patře, kde místnost jihovýcodně od křížení chodeb má zachovánu klášterní klenbu se čtyřmi pětibokými výsečemi - po jedné na každé straně. Na severní straně je při styku křídel dvouramenné schodiště, na východ od něho v přízemí tři valeně zaklenuté místnosti, první dvě s vrcholem klenby kolmým na chodbu, ve třetí klenba s dvěmi dvojicemi styčných pětibokých výsečí. Druhá místnost byla plně otevřena do chodby a osvětlovala ji. V patře byt ze čtyř původních místností, první dvě mají fabion oddělený od stropu lištou (asi z 2. poloviny 19. století), druhá je dnes rozdělena na koupelnu (při průčelí) a předsíň. Dvě poslední místnosti mají po dvou polích pruských kleneb nesených středním pasem. V západním křídle v přízemí na západní straně jsou tři byty (převážně v místě původně do konventní zahrady otevřené arkády), tři byty jsou i v patře, kde k bytům patří místnosti vydělené příčkami ze střední chodby (ty chodbu rozděují na část přístupnou schodištěm v jižním křídle a na část přístupnou schodištěm v rizalitu východního průčelí západního křídla - tato část má od roku 1947 plochý strop přerušený osmi úseky světlíků ze sklobetonu osvětlených původně, před výměnou střešní krytiny, přes půdu střešními okny), a kde valeně zaklenutá místnost při rizalitu západního průčelí byla plně otevřena do střední chodby a osvětlovala ji. Na východní straně jsou v patře dva byty oddělené kanceláří správy objektu, k jižnímu z nich patří komora vydělená příčkami ze střední chodby (jak výše uvedeno) a předsíň s koupelnou zřízené z místnosti dříve plně otevřené do střední chodby a osvětlující ji. V přízemí jsou na této straně valeně zaklenuté místnosti většinou se styčnými dvojicemi trojbokých výsečí. Ve styku křídel je to obdélná místnost (přístupná z III. nádvoří přes prostor pod schodištěm jižního křídla), od ní na sever následují tři garáže (třetí větší s dvěmi vraty), chodbička od vstupu do objektu, další garáž a tři uhelné sklepy. Podlahy chodeb jsou z teraca, pouze v jižní části patra je dlažba, v bytech mají obytné místnosti vlýsky, kuchyně xylolit a příslušenství teraco, ostaní místnosti mají podlahy betonové. V jihozápadním nároží je v přízemí sklep s betonovou podlahou a valenou klenbou s dvěmi dvojicemi trojbokých výsečí, který zasahuje na západě pod pergolové terasy se schodišti. Interiér mezi středními rizality západního křídla má na západní straně v přízemí na jihu (za třemi osami) původní kuchyni, nyní rozdělenou příčkami na čtyři plochostropé místnosti a křížem zaklenutou chodbu spojující střední chodbu s vchodem v západním průčelí. V severní části (za čtyřmi osami průčelí) byl refekrář se čtyřmi, pasy oddělenými, poli stlačené valené klenby se čtyřmi dvojicemi styčných trojbokých výsečí (dnes po rekonstrukci s prkennou podlahou a polychromovanou štukovou výzdobou s konventním erbem ve vrcholu severního čela), který je dnes zkrácen o místnost za čtvrtou osou, kde je dnes sklad správy areálu. V patře dnes po přestavbě v roce 1947 tři plochostropé byty s podlahami jako u bytů výše uvedených, pouze za prvními dvěmi osami průčelí jsou dvě též polochostropé místnosti dnes využívané klášterem premonstrátek. Na východní straně je v jihovýchodním nároží rizalitu hlavní dvouramenné schodiště konventu. Ve středu dispozice jsem v obou podlažích dobíhají střední chodby z jižní části křídla, které se za výše uvedeným schodištěm zalamují k východu, ke kostelu. Tyto krátké úseky mají valené klenby s dvojicemi trojbokých výsečí, v přízemí se třemi styčnými, v patře s dvěmi protějškovými. Dnes jsou tyto úseky odděleny příčkami. Zbylé nepopsané prostory v této části křídla (v severní části rizalitu východního průčelí a k nim přilehlý střední trakt) byly po zrušení kláštera Josefem II. několikrát přestavovány, naposled kolem roku 2000 pro potřeby obnoveného kláštera premonstrátek. Přízemí má zde z větší části zachovány valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi, v patře je tato klenba zachována pouze v místnosti za druhou osou od severu východního rizalitu. Interiér přízemí severního a severní části západního křídla byl před posledními přestavbami dvojtraktový, v užších traktech byly původně arkády - v západním křídle na západní straně (otevřené do konventní zahrady), v severním křídle na jižní straně (otevřené původně do nádvoří noviciátu). Ve stěnách mezi trakty byly po zrušení kláštera vybourány oblouky - zůstaly z nich pouze pilíře, ostatní dělící nenosné stěny byly odstraněny a ve takto vzniklých velkých prostorách zřízeny stáje. Užší trakty mají dodnes valenou klenbu do pasů s dvojicemi styčných trojbokých výsečí, širší trakty mají tuto klenbu stlačenou, většinou bez pasů, dvojice trojbokých výsečí jsou většinou pouze protějškové. V patře bylo v obou křídlech po jednom velkém prostoru, využívány byly jako seníky. Dnes jsou tyto prostory bývalého noviciátu v obou podlažích (i s podkrovím) nově rozděleny příčkami (od přestavby kolem roku 2000) a využívány obnoveným klášterem premonstrátek. Krovy jsou nad konventem následující: nad jižním křídlem vaznicové soustavy nesený čtyřmi stojatými stolicemi, nad jižní částí západního křídla vaznicové soustavy nesený dvěmi stojatými stolicemi, nad střední částí západního křídla moderní krov vaznicové soustavy s hojným užitím kleštin, nad severní částí západního křídla byl Rankův krov a nad severním křídlem krov vaznicové soustavy nesený dvěmi stojatými stolicemi jejichž šikmé stojky zasahovaly až do patra. Dajší údaje (někdy již antikvované) viz SHP Mojmíra Horyny