hájovna

areál kláštera premonstrátek a zámku s farním kostelem Narození Panny Marie, 52. - 58. objekty zámeckého parku, 58. hájovna čp. 145 Areál kláštera a zámku s kostelem tvoří západní část obce. Zámecký park se rozkládá na západním a jižním kraji areálu, za umělým ramenem řeky Ohře zv. Mlýnský potok, a vyplňuje většinu území mezi ním a hlavním ramenem řeky. Hájovna čp. 145 stojí na východním okraji bývalé štěpnice. Přerušuje tak zde její ohradní zeď. Jedná je o přízemní nepodsklepený hladce omítnutý objekt postavený ze smíšeného zdiva (štíty a vikýř z cihelného) na obdélném půdorysu, pod sedlovou střechou krytou raženými pálenými taškami. Výplně oken jsou dnes nahrazeny ven otvíravými dvoukřídlými okenicemi osazenými v líci fasády v jednoduchých pásových šambránách. Pouze dvě okna západního průčelí mají šambrány s ušima a s hlavním svazkovým klenákem, vyrůstající z profilované podokenní římsy, dole s čabrakou. Západní hlavní vstupní průčelí je tříosé, v prostřední 2. ose se stlačeným obloukem zaklenutým vchodem s šambránou do předsíně, do kterého byly na konci 19. století vsazeny dnes nedochované dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé dveře s nadsvětlíkem. Vodorovně je členěno jednoduchým krepovaným soklem a profilovanou korunní římsou, ve středu přerušenou, protože zde průčelí vybíhá do trojúhelným frontonem zakončeného vikýře s oválným na výšku postaveným okénkem bez výplně s profilovanou šambránou se čtyřmi klenáky, z nichž hlavní horní je svazkový. Boky vikýře jsou konkávně prohnuty a lemovány úzkými pásy na obou koncích do volut zatočenými. Svisle bylo průčelí členěno čtyřmi lisénami (s obdélnými nahoře segmentem vykrojenými zrcadly), z nichž krajní byly od nároží na svou šířku odsazeny. Jižní boční štítové průčelí je jednoosé, má lisénový rám, který má pásem odděleno přízemí od štítu. Ve štítě je okno nahrazeno pravými ven otvíravými dveřmi osazenými v líci fasády v jednoduché šambráně, dnes nedochovanými. Pod těmito dveřmi, pod pasem lisénového rámu, je poměrně tenká markýza zhruba čtvercového půdorysu, která dříve nepochybně sloužila jako podesta dřevěného schodiště. Východní podélné průčelí je tříosé, má profilovanou korunní římsu a na nárožích lisény. Dříve mělo v oknech (jistě v 1. a ve 2. ose) asi druhotně použité barokní mříže, nejspíše zcizené “sběrači kovů”. Severní boční štítové průčelí je hrubě omítnuto, má hlazený lisénový rám, který má pásem odděleno přízemí od štítu. Ve štítě jsou dvě čtveřice obdélných na výšku postavených průduchů ve dvou jednoduchých hlazených šambránách. Interiér je dvěmi příčnými zdmi rozdělen do tří prostorů, z nichž prostřední má na západní straně od sebe příčkou oddělenu již výše zmíněnou předsíň. Všechny místnosti mají nízkou valenou segmentovou klenbu a prkenné podlahy, pouze předsíň má podlahu cihelnou. K severnímu průčelí byla přistavěna dnes zbořená kůlna s pultovou střechou se spádem k západu, z níž se zachovala nástavba ohradní zdi s korunní římsou (navazující na korunní římsu hájovny) a krytinou z pálených bobrovek. Kolem hájovny z štěpnice vyjmutý pozemek, užívaný jako dvorek, v němž, severně od zbořené kůlny stojí při ohradní zdi dnes přízemní torzo dříve patrové šestiosé hospodářské budovy s železobetonovými překlady a stropy asi z 1. poloviny 20. století. Dajší údaje (někdy již antikvované) viz SHP Mojmíra Horyny.