areál kláštera premonstrátek a zámku s farním kostelem Narození Panny Marie, 3. - 26. objekty I. nádvoří, 10. - 18. objekty hospodářského dvora, 11. plocha hospodářského dvora Areál kláštera a zámku s kostelem tvoří západní část obce. I. nádvoří je v rámci areálu při jeho východním okraji, západně za vstupním objektem, přičemž hospodářský dvůr se rozkládá na jeho severní straně, za ohradní zdí s branou a brankou. Hospodářský dvůr zabírá svou rozlohou téměř polovinu (severní) plochy jádra kláštera. Na jihu ho uzavírá jižní křídlo jižního nárožního domu čp. 2, severní průčelí vstupního objektu čp. 2 a sousedí zde s I. nádvořím (od něhož ho odděluje ohradní zeď s branou a brankou), se zahradou provizoriátu (od níž ho odděluje ohradní zeď zahrady provizoriátu) a klášterním kostelem Narození Panny Marie, na západě ho uzavírá severní polovina západního křídla konventu, na severu severní křídlo konventu, plocha po kůlně, torza stodol III. a II., stodola I. a severní křídlo severního nárožního domu čp. 2. Na východě dvůr uzavírá východní křídlo severního nárožního domu čp. 2, sýpka čp. 2 a východní křídlo jižního nárožního domu čp. 2. Dnes je dvůr rozdělen (novodobou hladce omítnutou zdí krytou pálenými bobrovkami) na o něco větší západní část, která patří k dnešnímu klášteru a je ve vlastnictví Královské kanonie premonstrátů na Strahově, a na menší východní zámeckou část spravovanou NPÚ. Zeď je postavena v přímce, na severu začíná u rozhraní stodol I. a II. a na jihu končí u severovýchodního nároží přístavku objektu skladu. V západní části, mezi severním křídlem konventu a torzem stodoly III. je plocha po bývalé kůlně, která stála ještě v roce 1998. Jednalo se o pilířovou kůlnu rozdělenou na severní a jižní straně pilíři do čtyř polí pod asymetrickou sedlovou střechou o malém sklonu krytou vlnitým plechem. Pilíře na jižní straně byly vyzděny z pískovcových kvádrů, na severní straně omítnuty. Na jejím místě, v linii severního průčelí, stojí dnes hladce omítnutá zeď krytá pálenými bobrovkami na západní straně s pilířovou branou s brankou. Na vnější straně západního pilíře branky je osazena pískovcová deska s v oválu vyrytým erbem konventu (kresba dle reliéfu na dříku soklu sloupu se sochou Panny Marie na I. nádvoří - popis: na plášti v podstatě polský štít, avšak dole nezahrocený, v něm trojice klečících a modlících se premonstrátek, nad štítem a pláštěm na srpku měsíce trůnící korunovaná Madona s nahým Ježíškem na své levé straně a s žezlem v pravici) a třířádkovým nápisem: “KLÁŠTER / SESTER / PREMONSTRÁTEK”. V jihovýchodním koutě této části dvora, při ohradní zdi zahrady provizoriátu, stojí objekt označovaný někdy jako sklad, jindy jako dílny a chlívky ve dvoře. Dnes se jedná o zděný hrubě omíznutý přízemní nepodsklepený objekt postavený na obdélném půdoryse pod pultovou k severu spádovanou střechou krytou vlnitým ocelovým kdysi červeně natřeným plechem. Severní průčelí má tříosé (původně sedmiosé, ale západní čtyři osy byly ubourány), jedná se o utilitární stavbu, dnes rozřířenou východně asi o jednoosý nižší přístavek s podobnou střechou, ale o minimálmím sklonu. Kolem objektu je dnes postaven novodobý plot. Ve východní části dvora je k východní části ohradní zdi zahrady provizoriátu (k její severní straně) přistavěna kůlna. Jedná se o přízemní nepodsklepený hladce omítnutý objekt postavený z cihelného zdiva na obdélném půdorysu pod pultovou střechou se spádem k východu a krytou raženými pálenými taškami. Východní podélné průčelí je čtyřosé, v 1. a 3. ose jsou (či spíše byla) okna, ve 2. a 4. ven otvíravé levé svlakové dveře. Boční (severní a jižní) průčelí jsou bez otvorů. Zhruba východně od středu této části dvora je před sýpkou postavena dvojice suchých záchodů, severní o třech a jižní o dvou kabinkách. Jedná se o přízemní stavbičky z režného cihelného zdiva s dveřmi (dnes nezachovalými) na západní straně a štěrbinovými okénky na východě, pod betonovými sedlovými stříškami o velmi malém sklonu. Východní stěny mají asi dodatečně omítnuty, postaveny byly asi na začátku 20. století. Plochy obou částí jsou dnes z větší části zatravněny (krom komunikací, na které jsou z části položeny silniční panely), ve východní části rostou mohutné stromy - ve středu a před severním průčelím vstupního objektu čp. 2. Původně bylo od dnešního hospodářského dvora odděleno nádvoří bývalého noviciátu arkádovou stěnou (obdobnou jako na II. nádvoří), která byla na severu přistavěna k jihovýchodnímu nároží severního křídla konventu (v této jeho části byl noviciát) a na jihu k severní boční lodi kostela. Přibližně ve třetině od severu byla tato stěna přerušena centrální stavbou kaple Matky Boží Bolestné z roku 1718. Stěna i s kaplí byly zbořeny při utilitárních úpavách bývalého kláštera v letech 1825 - 1832.