dvůr III. - ženský

Větší část dvora je orientována ve směru sever – jih, menší jižní část pak v ose východ - západ. Plocha dvora je na severu vymezena ohradní zdí se vstupní bránou, na západě celami umístěnými v původních prostorách kasematového traktu, propojujícího bastiony č. 1 a 4, na jihu kasematovými prostorami umístěnými v kurtině (pevnostní val) propojující bastiony č. 1 a 2 a na východě s budovou dílen I (s kantýnou pro dozorce na severním a prádelnou na jižním konci), náležející k II. dvoru. Při západním průčelí objektu dílen se nachází přístavba samotek. Dvůr na východě sousedí s II. tzv. dílenským dvorem. Severní cihelná, omítnutá ohradní zeď je otevřená jednoduchou pravoúhlou bránou, uzavřenou dvoukřídlými dřevěnými vraty. Omítka zdi má hrubou strukturu na obou lících, brána, zvýrazněná ve zdivu pouze z plochy vystupujícím prostým rámem, je naopak omítnuta hladce. Koruna zdi s bránou je pultově nakloněna směrem do dvora a pokryta je pálenými cihlami. Vrchol zdi je opatřen ostnatým drátem. Při vstupu vlevo za bránou, při ohradní zdi, se nachází drobný přízemní zděný přístavek s pultovou střechou a úzkým naležato obdélným oknem a na výšku obdélným vstupem v jižní fasádě. Průčelí kasematového traktu, který byl v daném úseku funkčně přeměněn na hromadné cely a zčásti dílny, v nichž vězněné ženy pracovaly, obracející se do dvora je cihelné, z cihel tzv. šancovek. Původně režně uplatňující se zdivo, nese stopy pozdějšího omítání. Ve spodní partii je opatřeno soklem z pískovcových desek. Pískovcové desky pak kryjí i korunu průčelí. Průčelí je členěno na výšku obdélnými okenními a vstupními otvory (event. místy půlkruhovými portály), vymezenými pískovcovými ostěními. Totéž platí i pro severní průčelí kasemat v navazující kurtině (valu) mezi bastiony č. 1 a 2. Interiér u obou člení původní kasematy řazené vedle sebe. Kasematy jsou valeně zaklenuté. Při objektu dílen I, náležejících ke II. tzv. dílenskému dvoru, se nachází půdorysně obdélná (v ose sever – jih) přízemní z cihel vyzděná přístavba samotek. Hladce omítnutá přístavba, členěná vespod předstupujícím soklem a opatřená de facto pouze řadou na výšku obdélných vstupů do jednotlivých z 22 malých plochostropých cel, je kryta pultovou střechou mírného sklonu (k západu). Střešní krytinou jsou pásy černé lepenky. Pouze 11. vstup od severu je obemknut dvojicí na výšku obdélných malých oken. Identické okno se nachází ještě mezi 21. a 22. vstupem. Na jihu na samotky navazuje vyšší z cihel vyzděná přístavba s pultovou střechou s mírným sklonem s hladce omítnutou fasádou a předstupujícím soklem s omítkou hrubé struktury. Západní průčelí přístavby je otevřeno šesticí pravoúhlých otvorů: při obou koncích na výšku obdélným oknem, na výšku obdélnými vstupy a mezi nimi dvěma naležato obdélnými okny. Do III. dvora se obrací západní štítové a jižní podélné průčelí přístavby prádelny při jižním konci budovy dílen I, náležejících ke II. dvoru. Východní konec jižní části III. dvora je vymezen vysokou cihelnou zdí, kopírující de facto tvar (profil) hradebního valu – kurtiny mezi bastiony č. 1. a 2. Další úsek ohradní zdi se nachází mezi II. a III. dvorem. Ohradní zeď je vyzděna z pálených cihel. Zeď je na severním líci zesílena trojicí cihelných polopilířů. Pultově do II. dvora sešikmená koruna zdi je kryta pálenými cihlami. Při západním konci zdi se nachází na výšku obdélný vstup, vedoucí do sousedícího II. dvora.