fara

Jednopatrová, volně stojící budova, připojená přízemním křídlem k průčelí kostela, byla vystavěná před r. 1659 současně s dalšími částmi kláštera. Rampa schodiště je z l.1837-39. Trojkřídlý objekt je částí někdejšího karmelitskými regulemi předepsaného vnějšího dvora, ve vých. části pak vnitřního karmelu. Křídla chodeb, býv. ambit, rámují po již. straně kostela menší dvůr. Vých. průčelí člení hl. vstup rámovaný pravoúhlým kamenným ostěním s dvojitou profilovanou lištou zalomenou do uch. V nadpraží plasticky vystupuje kamenná deska s rolverkovou kartuší, nad kterou je umístěn trojúhelný fronton s okřídlenou hlavičkou v tympanonu. Portál, nad nímž se uplatňuje erb bosých karmelitánů, je ještě pozdně renesančního typu a zřejmě pochází ze 2. desetiletí 17. stol. Na zdi vedenou od čp.528 je pamětní bronzová deska dětí-obětí 2. světové války od Quida Arna Adamce z r. 1947. Již. průčelí je pětiosé, s okny rámovanými pásovou šambránou a nárožím zpevněným tarasním pilířem. Do zahrady při kostelu se obrací záp. (tři osy) a sev. (deset os) průčelí, sledované v přízemí chodbou ambitu s býv. arkádami, nyní vyzděnými do půlkruhových oken. Schodiště do patra tvoří samostatný objekt v prostoru zahrady. V lunetách jižního křídla se zachovalo pět nástěnných maleb s tematikou vztahující se k Pražskému Jezulátku; malby vznikly před r. 1786. Poslední úpravy se ve faře uskutečnily po r. 1993, po předání objektu nově v Čechách ustavenému řádu bosých bratří blahoslavené P. Marie z hory Karmel.