býv. klášter karmelitánů

Raně barokní stavba s ambitem obsahuje zbytky kvádříkového zdiva objektu ze 13.stol. a další středověké fragmenty. Po r. 1568 byl zde vystavěný palác Gryspeků, který se po Bílé Hoře stal za krátkou dobu majetkem karmelitánů. Ti zde začli s výstavbou karmelu. S největší pravděpodobností vznikly hl. budovy karmelu někdy před r. 1651; z této doby pochází alespoň záp. křídlo, které je nejen zobrazeno na Hollarově pohledu z r. 1649, ale které obsahovalo ty nejdůležitejší prostory: kuchyni, refektář a jednotlivé cely v patrech. Ambity kolem tohoto dvora však vznikaly až v pozdějším raně barokním období. Po zrušení kláštera sem byly r.1798 umístěny kanceláře vojenského špitálu a r. 1799 i vojenské velitelství s byty zaměstnanců. Provoz palírny melissových kapek byl nadále zachován. Rozsáhlejší přestavba proběhla v l. 1836-37, kdy budovy přešlé do vlastnictví studijního a školského fondu, byly adaptovány pro účely německého gymnasia a nižší školy. Tehdy došlo k zásadní změně dispozice: byl zrušen trojtrakt a vybourány klenby v patře. Další výraznou proměnou prošla budova r. 1922, kdy již jako majetek ministerstva školství, byla rozšířena O. Tylem o nadstavbu 3. p. a podkroví. Poslední výraznější zásahy pak následovaly v l. 1955-57, kdy bylo mj. zrušeno klasicistní schodiště v jihozáp. nároží. Budovy na pravoúhle dvakrát zalomeném půdorysu uzavírají s dalšími dvěma přízemními křídly ambitu obdélný dvůr. Jsou umístěny ve dvoře a zahradě, která k objektu přiléhá. Budovy jsou již jen zbytkem, přestože podstatným, pův. karmelu, z jehož další části vznikla fara (čp. 385/III) a část byla zbourána při výstavbě budovy čp. 528/III. Záp. fasáda, obracející se k Petřínu, je velmi prostá (bez klasicistní úpravy); okna bez šambrán (stejně jako v době jejich vzniku) jsou řazena v pravidelném rytmu patnácti os a prozrazují, že vznikala v jedné (raně barokní) stavební etapě. Pův. dvoupatrová fasáda však byla dodatečně (1922) zvýšena o horní polopatro, které dalo křídlu odlišný ráz, stejně jako novodobě doplněná vikýřová okna podkroví. Na již. straně se uplatňuje stavba ve dvou plánech, které mají rozdílnou výzdobu fasád. Na ustupující části se zachovalo ještě velice prosté členění vycházející z raně barokního, kde okna postrádala šambrány a plocha stěny zůstala zcela nečleněna. Naproti tomu vystupující části, které byly až při klasicistní přestavbě uzavřeny do jednolitého bloku, mají již úpravu z l. 1837-39 se složitější modelací. Nejvýraznějším způsobem je provedena vých. devítiosá vstupní fasáda, v níž jsou krajní osy vyznačeny jako risality a prolomeny vstupy (vlevo slepým). V přízemí tyto risality provázejí rustikované postranní úseky, vstup nad římsou doplňuje lunetové okno s výraznou archivoltou (vlevo opět slepé). V patrech risalitu se objevují potrojná okna, odvozená ze serliany. Dvorní fasády jsou rovněž řešeny velmi prostě, v přízemí se slepými arkádami, prolomenými obdélnými okny s profilovanou šambránou. V patrech zůstala okna bez šambrán. Přízemní dvě křídla ambitu mají opět vyznačeny slepé arkády. Sklepy nalezeneme ve dvou úrovních, v nižší se objevují jen pod zalomeným křídlem a rajským dvorem, kde jsou pozůstatkem starší renesanční výstavby. Záp. položený sklep, dnes kotelna, je údajně pozůstatkem románské stavby.