Monumentální stavební celek hradu postupně vyrůstal z jádra umístěného uprostřed skalnaté ostrožny mezi údolím řeky Svratky a potoka Veverky tvořeného raně gotickou břitovou věží patrně vloženou do obvodové zdi čela jádra hradu a za věží dvěma protilehlými raně gotickými paláci. Po polovině 14. st. byly markrabětem Janem Jindřichem přistavěny k břitové věži další dva paláce. Severní palác u břitové věže byl doplněn hradní kaplí sv. Prokopa (pozdější patrocinium sv. Václava) s lodí obdélného půdorysu a odsazeným polygonálním závěrem (in situ dochováno obvodové zdivo, vítězný oblouk, spodní části přípor, jeden klenební výběh v kněžišti a část ostění portálu a ostění oken). Do břitové věže byly patrně v 2. pol. 14. st. vestavěny dvě místnosti nad sebou s pětidílnými žebrovými klenbami spojené vřetenovým schodištěm přístupným sedlovými portálky. Současný palác tvoří v 2. polovině 17. st. dostavěný a fasádově sjednocený stavební soubor gotického a raně barokního původu seskupený kolem mohutného bergfritu s břitem. Vstup do paláce s kamenným, půlkruhově zaklenutým portálem s pilastry s římsovými hlavicemi zdobenými vlysy vedoucím do průjezdu zaklenutého valeně s výsečemi, přízemí raně barokního stavení je zaklenuto valeně s výsečemi, patra jsou plochostropá, v interiérech 1. patra torzálně dochována barokní výmalba s iluzivními rámy, žánrovými výjevy, v sále malby s náměty loveckých scén a panoramatické pohledy na hrad Veveří od jihu a od severu.